55 C 16/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 4

Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na §202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, uzavřené dne 25. 4. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně – spol. [právnická osoba] (dále jen„ banka“). Na základě této smlouvy byl pro žalovaného veden účet [číslo] na kterém vznikl nepovolený debetní zůstatek v žalované výši. Ke dni 29. 4. 2020 proto původní věřitelka od smlouvy odstoupila a pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a o. s. ř. vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 3. 7. 2021. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím věci bez jednání vyjádřila již ve svém žalobním návrhu. Na odeslanou výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný uzavřel dne 25. 4. 2018 s bankou smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě této smlouvy byl pro žalovaného veden účet [číslo] na kterém vznikl nepovolený debetní zůstatek v žalované výši. Ke dni 29. 4. 2020 proto původní věřitelka od smlouvy odstoupila a pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. To bylo žalovanému oznámeno. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně. Ve věci je dána pravomoc českých soudů podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Rozhodným právem je právo české, neboť si tak strany ujednaly ve smlouvě. Pohledávku žalobkyni soud posoudil jako nárok ze smlouvy o účtu podle § 2662 a násl. o. z. Z provedeného dokazování, že banka vedla pro žalovaného účet, na kterém se žalovaný zavázal udržovat kladný zůstatek. Prováděním transakcí na účtu vznikl nepovolený debet, žalovaný však svou povinnost doplnit na účet peníze nesplnil. Proto banka od smlouvy v souladu s § 2001 o. z. odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Následně banka podle § 1879 o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému podle § 1882 o. z. oznámeno. Tím je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 478 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.