55 C 230/2020-87 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení byl nárok žalobců na vyklizení nemovité věci specifikované ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu vlastnického práva k této nemovité věci, přičemž žalovaný ji bez právního titulu užívá a má zde své věci. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 5. 1. 2021. Žalovanému bylo dne 1. 12. 2020 do vlastních rukou v souladu s § 46a odst. 1 o. s. ř. doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil a žalobci navrhli vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobců uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou a nejedná se o rozhodnutí konstitutivní povahy, jímž by došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky ve smyslu § 153b odst. 3 o. s. ř. V posuzované věci se jedná po hmotněprávní stránce o nárok z titulu ochrany vlastnictví podle § 1040 odst. 1 o. z., je tedy nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) volně nakládat. O konstitutivní rozhodnutí se v tomto případě nejedná, neboť soud právně závazným způsobem pouze deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu již vnikly z uvedeného titulu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 030 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Tomu kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba a návrh na procesní nástupnictví) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a dále z částky 2 400 Kč za účast na jednání (podle § 12 odst. 2 a. t. po 1 500 Kč za každého ze dvou žalobců sníženo o 20%) včetně paušální náhrady výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále mu náleží v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 1. 2021 náhrada 2 348 Kč za 410 ujetých km ([obec] – [obec] a zpět) v částce 2 348 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. Konečně pak DPH 21% z částky 13 248 Kč činí 2 782 Kč.