55 C 369/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný dne 18. 4. 2019 uzavřel s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem pojištění bylo„ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ tov. zn. Peugeot, typ 508 [registrační značka]. Pojistné období bylo sjednáno s roční splatností. Žalovaný sjednané pojistné nehradil řádně a včas, a to za období od 18. 4. 2020 do 6. 8. 2020. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku ve výši 2 119 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 2. Soud zjistil, že žalovaný je státním občanem Bulharské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 3. 9. 2021, a to fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 4. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo„ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s pojistným za pojistné období splatným ročně. 7. Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné za období od 18. 4. 2020 do 6. 8. 2020. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku ve výši 2 119 Kč spolu s příslušenstvím. 8. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne 18. 4. 2019 došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo„ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“. Na základě ní se žalovaná zavázal hradit pojistné, splatným ročně. Žalovaný pojistné za období od 18. 4. 2020 do 6. 8. 2020 neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, avšak žalovaný ani v dodatečné lhůtě dlužné pojistné nezaplatil. 10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 11. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 12. Soud posoudil nárok žalobkyně jako pohledávku na zaplacení pojistného podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tuto povinnost měl žalovaný za celou dobu trvání právního vztahu z pojistné smlouvy. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě smlouvy závazkový právní vztah, jehož obsahem byla mj. povinnost žalovaného zaplatit pojistné. S ohledem na to, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, soud uzavřel, že žaloba je důvodná a žalobkyně má proti žalovanému nárok na požadované plnění, a to včetně úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 119 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.