55 C 507/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný s ní uzavřel dne 18. 5. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 18. 5. 2020. Předmětem pojistné smlouvy bylo„ [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]“ pojištění vozidla tov. zn. ŠKODA, typ OCTAVIA, [registrační značka]. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální, splatné vždy v první den příslušného pojistného období. Za období od 18. 8. 2020 do 27. 11. 2020 žalovaný však neuhradil sjednané pojistné. Žalovaný sjednané pojistné nehradil řádně a včas. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku ve výši 3 218 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 2. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný je rumunským státním příslušníkem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle Článku 4 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 7 je rozhodným právem právo české. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 5. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo„ [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]“ pojištění vozidla. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ode dne 18. 5. 2020 a první pojistné bylo sjednáno ve výši 2 385 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné za období od 18. 8. 2020 do 27. 11. 2020. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. 7. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou 8. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř., přičemž provedl všechny důkazy žalobkyní označené, žalovaný nenavrhl ani nepředložil důkazy žádné. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů. Nic takového v řízení netvrdil ani žalovaný. Proto soud veškeré provedené důkazy hodnotil jako věrohodné a pravé. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 11. Soud posoudil nárok žalobkyně jako pohledávku na zaplacení pojistného podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tuto povinnost měl žalovaný za celou dobu trvání právního vztahu z pojistné smlouvy. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě smlouvy závazkový právní vztah, jehož obsahem byla mj. povinnost žalovaného zaplatit pojistné. S ohledem na to, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, soud uzavřel, že žaloba je důvodná a žalobkyně má proti žalovanému nárok na požadované plnění, a to včetně úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 218 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.