16 C 39/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném vydání měřícího zařízení – plynoměru, umístěného na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce]. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že je provozovatelkou distribuční soustavy plynu, přičemž distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů a plynovodních přípojek je ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. Žalovaný byl na základě smlouvy odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce]. Na adrese odběrného místa v místě spotřeby (EIC) [číslo] bylo osazeno měřící zařízení – plynoměr typu [anonymizováno] výrobního čísla [číslo]. Distribuce plynu byla ukončena ke dni [datum]. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky byl ukončen smluvní vztah, byl žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně vyzván dopisem ze dne [datum] ke zpřístupnění specifikovaného měřidla. Žalovaný na výzvu nereagoval a do dnešního dne nebylo měřící zařízení demontováno. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) a k projednání věci nařídil jednání na den [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání ač řádně předvolán nedostavil a před jeho zahájením svou neúčast neomluvil. Žalobkyně včetně jejího právního zástupce se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti a s rozhodnutím podle předložených listinných důkazů. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti obou účastníků řízení. 4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: Informace o jednotce [číslo], zapsáno na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], Žádost o zpřístupnění měřidla ze [datum], Výpis z obchodního rejstříku [ulice] plynárenská [právnická osoba], Žádost o provedení práce s datem provedení [datum], Stav k [datum] s číslem 2020 [číslo], k demontáži měřidla, které nebylo vymontováno, Žádost o provedení práce s datem provedení práce [datum], Žádost o zpřístupnění měřidla z [datum], Žádost o provedení práce z [datum], Upomínka před podáním žaloby z [datum] se seznamem odeslané pošty, bez čitelného data, z nichž na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: 5. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný na této adrese, tj. v odběrném místě č. (EIC) [číslo] na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, odebíral od žalobkyně plyn, žalovaný byl označen zákaznickým [číslo]. Ke dni [datum] byla dodávka plynu k žádosti žalovaného přerušena, měřidlo (plynoměr [číslo]) se však dne [datum] nepodařilo odebrat pro jeho nepřístupnost. Žalovaný přes písemnou žádost žalobkyně ze dne [datum] s uvedením konkrétního data odebrání plynoměru dne [datum] v rozmezí mezi 8 – 10 h neumožnil pracovníkům žalobkyně přístup do bytu a měřidlo nemohlo být demontováno. Distibuce plynu byla ukončena ke dni [datum]. Další neúspěšné pokusy o odebrání měřidla proběhly dne [datum] a dne [datum] s tím, že žalovaný na zvonek nereagoval a dům byl uzamčen, zásilky se žádostí o zpřístupnění bytu byly poštovním doručovatelem předem vloženy do domovní schránky žalovaného. Dopisem ze dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému upomínku před podáním žaloby, ve které žalovaného opětovně vyzvala ke zpřístupnění měřícího zařízení (plynoměru) výrobního čísla [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by měřící zařízení (plynoměr) žalobkyni vydal. 6. Žaloba je důvodná. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 8. Podle ust. § 71 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, je odběr plynu měřen měřícím zařízením. Podle odst. 6 citovaného ustanovení zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. 9. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu pro odběrné místo [adresa žalovaného], přičemž dodávka byla k žádosti žalovaného přerušena a distribuce plynu byla ukončena ke dni [datum]. Žalovaný byl opakovaně vyzván ke zpřístupnění měřícího zařízení (plynoměru) výrobního čísla [číslo] na adrese [adresa žalovaného] (EIC) [číslo], plynoměr však nemohl být opakovaně demontován z důvodu nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný plynoměr nezpřístupnil ani po zaslání předžalobní výzvy, k žalobě se nevyjádřil a k jednání se nedostavil. 10. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl jako zákazník v souladu s ust. § 71 energetického zákona povinen umožnit žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem odebrání měřícího zařízení, neposkytl však žalobkyni žádnou součinnost a svoji zákonnou povinnost nesplnil, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalovanému povinnost vydat označené měřící zařízení. 11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.