24 C 120/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 1. 2022 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně poskytla žalované ve dnech 9. 3. 2021 do 16. 3. 2021 samopláteckou zdravotní péči, a tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu samoplátecké péče, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 1. 7. 2021 se splatností dne 31. 7. 2021. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Vietnamu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (Praha, 12. 10. 1982; č. 98/1984 Sb.) se neurčují zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky. 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 19. 1. 2022 a žalovanou soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalované doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 23. 5. 2022. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. 6. Žalobkyně poskytla žalované ve dnech od 9. 3. 2021 do 16. 3. 2021 samopláteckou zdravotní péči, jelikož žalovaná nebyla pojištěna v rámci veřejného zdravotního pojištění. Celková částka péče činí dle vyúčtování 25 030,25 Kč, na což byla žalobkyní žalované vystavena faktura – daňový doklad [číslo] se splatností dne 31. 7. 2021 (prokázáno prodejní fakturou – daňovým dokladem, vyúčtováním péče, vrácenou obálkou). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou (prokázánou výzvou, vrácenou obálkou). 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Žalobkyně poskytla žalované zdravotní péči, přičemž žalovaná nebyla pojištěna v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, a proto jí vznikla poskytnutím zdravotní péče dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit. Ode dne 1. 8. 2021 je žalovaná v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,5 % ročně ke dni počátku prodlení). 10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 602 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 002 Kč a nákladů řízení uplatněných bez doložení výše hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.