29 C 9/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10.10.2021 cestoval žalovaný autobusovou linkou MHD [číslo] kterou provozuje žalobkyně, a při kontrole se neprokázal platným přepravním dokladem. Žalovanou částku potom tvoří přirážka k jízdnému 1 500 Kč a samotné jízdné 30 Kč. 2. Strana žalovaná je občanem Slovenska. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem strany žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť strana žalovaná měla v době své jízdy bydliště na území České republiky. 3. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu o přepravě cestujících zvoleno smluvními stranami podle druhého pododstavce, je rozhodným právem právo země obvyklého bydliště cestujícího za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu nebo místo určení. Nejsou-li tyto požadavky splněny, použije se právo místa, ve kterém má dopravce své obvyklé bydliště“, neboť obvyklé místo pobytu strany žalované je shodné s místem odjezdu a určení, popř. pokud by její obvyklé místo pobytu bylo odlišné, použije se právo místa, v němž má naopak obvyklé bydliště žalobkyně. V obou případech bylo v době jízdy strany žalované obvyklým bydlištěm Česká republika. 4. Žalovaný se k jednání dostavil a uvedl, že skutečně cestoval dne 10.10.2021 bez platného lístku, nárok žalobkyně uznal a požádal o možnost uhradit dluh ve splátkách nebo v delší časové lhůtě. V posuzované věci se jedná o spor z přepravní smlouvy, kdy se žalovaný při kontrole neprokázal platným přepravním dokladem. Na tuto situaci pamatuje § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dle něhož je osoba bez platného jízdního dokladu povinna zaplatit jízdné a přirážku k němu. Jelikož strana žalovaná nárok žalobkyně uznala, tak soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se jedná o věc, ve které je možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok žalobkyně uplatněný žalobou je v souladu s uvedeným § 18 zák. č. 111/1994 Sb. S přihlédnutím k tomu, že byly splněny podmínky § 153a odst. 1 o.s.ř., soud žalobě vyhověl. 5. K dané lhůtě plnění se rozhodl soud s přihlédnutím k tomu, že žalovaný je dosud nezletilým a nemá dostatek finančních prostředků k zaplacení dluhu najednou. Jelikož svůj závazek navíc uznal a ctil tak zásadu, že závazky se mají plnit, a postavil se tak svému jednání„ čelem“, neviděl soud žádný důvod, proč návrhu žalovaného na poskytnutí delší pariční lhůty v délce 2 měsíců nevyhovět. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1 a 3 a odst. 5 písm. a/ a b/ vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů…, z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 cit. vyhlášky, tj. příprava a převzetí zastoupení, žalobní návrh a 1/2 úkonu za 100 Kč, tj. jednoduchá předžalobní výzva, a to vč. tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a konečně 21% DPH z odměny a z náhrad dle § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši 168 Kč.