38 C 608/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manželka se návrhem došlým zdejšímu soudu dne 14. 12. 2021 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 4. 7. 1991 v Indii. Uvedla, že oba manželé jsou občany Indie. Z manželství se narodily dnes již zletilé děti. Manželé se přestěhovali v roce 2009 do České republiky, kde žj a mají zde trvalý pobyt. V manželství začalo docházet k neshodám s ohledem na rozdílné životní postoje, kdy se manželé v roce 2012 od sebe odstěhovali a nevedou společnou domácnost. Manželství je tak pouze formálním svazkem. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese Soudní [číslo], [PSČ] [obec a číslo]. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť oba manželé mají indické státní občanství a bydliště v České republice. Mezi Českou republikou a Indickou republikou nebyla sjednána mezinárodní smlouva, v níž by si státy sjednali zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání ve věcech manželských. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána na základě čl. 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti („ Brusel II bis“), a to dle obvyklého bydliště manželů, které se nachází v České republice. Podle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, je rozhodným právem, právo indické, neboť oba manželé mají indické státní občanství. 3. Manžel se k návrhu na rozvod manželství výslovně připojil. 4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne 4. 7. 1991 v Indii. Z manželství se narodily dvě již zletilé děti. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 24. 3. 2022 soud zjistil, že vzájemné majetkové vztahy jsou mezi manžely vypořádány. Při výslechu manželů soud zjistil, že u obou se jedná o první manželství, manželé spolu nežijí od roku 2012. Z manželství se narodili dva synové, kterým je nyní 29 let a 23 let. Jako příčinu rozvratu manželství manželé spatřují v neshodách, které mezi sebou měli. Oba manželé na rozvodu trvají. 5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé od roku 2012 vůbec nežijí. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje zejména ve vzájemných neshodách. 6. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně. 7. Podle čl. 10A nařízení The Divorce Act, 1869 platí, že manželé jsou oprávněni požádat o rozvod, pokud s ním oba souhlasí a žijí odděleně po dobu delší než dva roky. Soud shledal, že oba manželé s rozvodem souhlasí a rovněž manželé žijí odděleně od roku 2012. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení ve smyslu čl. 10A Nařízení The Divorce Act, 1869 soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 z.ř.s.