43 C 422/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za období od března roku 2019 do srpna roku 2020. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po výzvě. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a o. s. ř. vyzval usnesením ze dne 10. 12. 2020 č. j. [číslo jednací] žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Na tuto výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno, žalobkyně souhlasila již v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Na základě zjištění učiněných z přiložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná byla žalobkyní výzvou k přihlášení poplatníka [anonymizováno] vyzvána k přihlášení se do evidence poplatníků. Tuto povinnost žalovaná splnila dne 1. 1. 1992. V období od března 2019 do srpna 2020 žalovaná televizní poplatky neplatila. Součet nezaplacených poplatků činí 2 430 Kč. Zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí 363,94 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po výzvě. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 6. Žalovaná se stala poplatníkem ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Marným uplynutím lhůty k zaslání písemného vyjádření jí tak v souladu s § 7 tohoto zákona vznikla povinnost platit televizní poplatek. Vzhledem k tomu, že žalovaná tento poplatek v žalovaném období neplatila a neuhradila jej ani po výzvě žalobkyně, posoudil soud žalobu žalobkyně jako důvodnou. Podle § 10 předmětného zákona totiž nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání, tedy žalobkyně, oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 430 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.