51 C 137/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 1. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 8. 1. 2020 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby zaplatit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému přijímací zařízení [anonymizováno 6 slov], kdy žalovaný převzetí stvrdil svým podpisem Zakázkového listu. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluv, když řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 7. 2020, [číslo] splatné dne 20. 7. 2020, [číslo] splatné dne 20. 8. 202, kdy celková dlužná částka činí 633,22 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021, avšak do dnešního dne nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně od smlouvy dne 8. 9. 2020 odstoupila. Žalovaný měl povinnosti zapůjčená přijímací zařízení do 7/14 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalované, to však řádně a včas neučinil a z tohoto důvodu si žalobkyně nárokuje zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 8. 1. 2020 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smluv byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby zaplatit sjednané ceny. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluv, když řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 7. 2020, [číslo] splatné dne 20. 7. 2020, [číslo] splatné dne 20. 8. 2020, kdy celková dlužná částka uplatňovaná v tomto soudním řízení činí 633,22 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dne 8. 9. 2020. Právní předchůdce žalované zapůjčil žalovanému přijímací zařízení [anonymizováno 6 slov], kdy žalovaný převzetí stvrdil svým podpisem Zakázkového listu. Žalovaný poskytnuté přijímací zařízení p ukončení smlouvy nevrátil. 6. Tento skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení: 7. Dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 8. Dle čl. 7 6 VOP jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do 7/14 dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu v souladu se smlouvou. 9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu, neboť bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil vyúčtování v žalované výši a je v prodlení s jejich zaplacením. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by za poskytnuté zboží a služby vyúčtované žalobkyni něčeho uhradil, čímž neunesl své důkazní břemeno. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný nevrátil poskytnuté přijímací zařízení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každé z poskytnutých zařízení. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by zařízení vrátil, či smluvní pokutu uhradil, čímž neunesl své důkazní břemeno. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle poměrného procesního úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty 2 633,22 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 200 Kč za výzvu k plnění a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.