51 C 221/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 14. 4. 2022, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná nezaplatila poskytnuté dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Odběr byl vyúčtován fakturou [číslo] znějící na částku 708 Kč splatnou dne 12. 9. 2019 a fakturou [číslo] znějící na částku 1 751 Kč splatnou dne 23. 9. 2019. Žalovaná faktury neuhradila. Ke dni 22. 11. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. 2. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, přestože byli poučeni, že v případě nevyjádření se k výzvě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. 3. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé. 5. [právnická osoba], [IČO] a žalovaná dne 3. 7. 2019 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejichž základě dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do zvoleného odběrného místa na adrese [adresa]. Za období od 5. 7. 2019 do 20. 8. 2019 byl odběr vyúčtován fakturou [číslo] znějící na částku 708 Kč splatnou dne 12. 9. 2019, za období 16. 7. 2019 do 1. 9. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku 1 751 Kč splatnou dne 23. 9. 2019. Žalovaná neuhradila do splatnosti vyúčtování za odběr elektřiny a svůj dluh v celkové výši 2 459 Kč neuhradila dosud. O zaplacení dlužné částky byla žalovaná opakovaně upomenuta. Ke dni 22. 11. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 12. 2021. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle ust. § 50 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Dle ust. § 50 odst. 1 věty prvé tohoto zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Předloženými důkazy bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla výše zmíněná smlouva uzavřena, a že žalovaná nesplnila svou povinnost z této smlouvy, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila cenu dodané energie za žalované období. Právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel elektřiny a obchodník má proto právo dle § 50 odst. 2 energetického zákona na zaplacení částky ve výši 2 459 Kč za dosud neuhrazenou cenu za tuto dodávku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně příslušenství dle ust. § 1970 o. z., které bylo přiznáno ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti konečné faktury (první den prodlení). 7. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 459 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.