51 C 4/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 1. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za plyn, který žalovaný odebíral v odběrném místně na adrese [adresa žalovaného], na základě smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu [číslo]. Žalovaný neuhradil fakturu [číslo] ze dne 18. 5. 2021 znějící na částku 6 841,87 Kč za období 2. 10. 2020 do 13. 5. 2021, splatnou dne 8. 6. 2021. Žalobkyně proto uplatňuje vyjma neuhrazené jistiny taktéž zákonné úroky z prodlení. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a o. s. ř. vyzval účastníky usnesením sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na následující závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] na jejímž základě odebíral žalovaný zemní plyn v bytě na adrese [adresa žalovaného]. Podle faktury [číslo] měl žalovaný za zemní plyn odebraný v období od 2. 10. 2020 do 13. 5. 2021 zaplatit částku 6 841,87 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce plynu ve smyslu § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazené ceny za odebraný plyn, dle § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala a soud proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 841,87 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.