51 C 417/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 25. 5. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení poskytnutého úvěru ve výši 11 700 Kč na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 16. 11. 2015 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím internetové stránky [webová adresa]. Žalobkyně lustrovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích a na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Splatnost úvěru spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 2 449,88 Kč nastala dne 6. 12. 2015. Žalovaný poskytnutý úvěr do sjednaného data splatnosti nesplatil a svůj dluh spolu s poplatkem neuhradil, ačkoliv byl k jeho úhradě vyzván. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 nabyla pohledávku za žalovaným žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 16. 11. 2015 uzavřena smlouva o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy a následně byla mezi stranami uzavřena příslušná smlouva o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 11 700 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději do 6. 12. 2015 (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce a Všeobecných obchodních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 11. 2015 částku 11 700 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] dle smlouvy s variabilním symbolem [číslo], kterým bylo zvoleno rodné číslo žalovaného (zjištěno z výpisu o bankovním převodu). Dne 1. 1. 2021 byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky a Oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021 současně vyzvána k úhradě dlužné částky. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně: 7. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. 8. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud má za prokázané, že žalovanému byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut bezhotovostním převodem úvěr ve výši 11 700 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do 6. 12. 2015. Žalovaný však dlužnou částku ani přes upomínky žalobkyně řádně a včas neuhradil. Žalovaný svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho platil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a důkazní. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení žalované částky ve výši 14 149,88 Kč a zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 149,88 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy.