60 C 134/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 2 879 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 26. 10. 2020 pojistnou smlouvu [číslo]. Žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 2 033 Kč se čtvrtletní splatností. Pojištění zaniklo dne 7. 5. 2021 z důvodu nehrazení pojistného. Žalovaná dluží žalobkyni za trvání pojistné smlouvy na pojistném od 26. 1. 2021 do 7. 5. 2021 částku ve výši 2 879 Kč a poplatek 600 Kč. Žalobkyně po žalované dále požaduje úrok z prodlení za období od 8. 5. 2021 do 13. 1. 2022 ve výši 163 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaná má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaná má na území ČR své bydliště. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 8. 6. 2022. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání EPR. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku toliko závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizována čtyři slova]. Zavázala se hradit čtvrtletní pojistné ve výši 2 033 Kč. Pojistná smlouva zanikla z důvodu nehrazení pojistného ke dni 7. 5. 2021. Žalobkyně po žalované požadovala úhradu pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy a kapitalizované úroky z prodlení za dobu od 8. 5. 2021 do podání žaloby Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva dle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná pojistné z této smlouvy za žalované období řádně zaplatila. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 obč. zák., a to ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady byly přiznány za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bodu 1. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. 177/1996 Sb., dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. tří režijních paušálů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a to k rukám advokáta žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).