60 C 55/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit v záhlaví uvedenou částku s příslušenstvím a náklady řízení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o připojení k distribuční síti pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně se zavázala dodávat plyn za sjednaných podmínek, přičemž žalovaný se zavázal plyn odebírat a platit za něj sjednanou cenu. Žalovaný však nezaplatil za plyn odebraný v období od 19. 10. 2020 do 11. 8. 2021, který mu byl vyúčtován fakturou [číslo] na částku 9 830,85 Kč splatnou dne 9. 9. 2021. Žalovaný dluh přes upomínky nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný. 3. Soud konstatuje, že žalovaný je státním příslušníkem Slovinska, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle nějž platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována u soudu dle místa plnění závazku, tj. v místě, kam bylo zboží dodáno. V daném případě bylo zboží dodáváno na adresu [adresa žalovaného]. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. a z provedených důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 21. 10. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu. Žalobce se ve smlouvě zavázal dodávat plyn do odběrného místa: [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo]. Žalovaný se zavázal plyn odebírat a platit za něj cenu stanovenou Ceníkem. Žalobkyně s žalovaným téhož dne uzavřela smlouvu o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala připojit odběrné plynové zařízení žalovaného a umožnit mu odběr zemního plynu. Žalobkyně fakturou [číslo] vystavenou dne 19. 8. 2021 vyúčtovala žalovanému dodávky zemního plynu za období od 19. 10. 2020 do 11. 8. 2021 ve výši 9 830,85 Kč se splatností dne 9. 9. 2021. Jelikož žalovaný splatnou fakturu neuhradil, zaslala mu žalobkyně dne 24. 1. 2022 upomínku, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 2013 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce a odběru plynu podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 9. Na základě smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému plyn do určeného odběrného místa a žalovanému vznikla povinnost za dodaný plyn zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svým povinnostem dostála a dodaný plyn žalovanému řádně vyúčtovala. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by splnil svou povinnost uhradit vyúčtování. 10. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to od splatnosti výše uvedené faktury. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 830,85 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.