18 C 70/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manželka se domáhala, a to svým návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, dnem 10. 3. 2023, rozvodu tohoto svého manželství, a to s odůvodněním, že toto manželství je již zcela nenapravitelně rozvráceno, a proto obnovení manželského soužití není možné. 2. Manžel se k tomuto návrhu posléze připojil a taktéž neprojevil zájem o případné obnovení manželského soužití. 3. Soud provedl dokazování Oddacím listem, který byl vydán Obvodním úřadem [obec a číslo], z nějž soud zjistil, že k uzavření manželství obou účastníků došlo dnem 30. 12. 1993, a to před zmiňovaným úřadem. 4. Mezi oběma účastníky pak bylo nesporným to, že, z jejich manželství, se narodily dvě děti, a to syn - [jméno] [celé jméno manžela], dat. [datum narození], a dcera – [celé jméno manžela], dat. [datum narození], kteréžto děti jsou však již dávno zletilé. 5. Podle § 755, odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze-li již očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 756, o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje i jeho příčiny. 7. Na základě shora popsaných skutečností soud dospěl k závěru, že manželství obou účastníků skutečně je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že opravdu již nelze očekávat jeho obnovení. 8. Oba účastníci k sobě, zcela nepochybně, v průběhu let, již ztratili citový vztah, což tak, nutně, vyústilo i ve ztrátu smysluplné vzájemné komunikace. Manžel nakonec souhlasil s příčinami rozvratu tohoto manželství, tak, jak je manželka popsala ve své návrhu, když manžel, v průběhu trvání manželství, jak se o tom manželka velmi obšírně, v rámci svého návrhu, rozepsala, navázal mimomanželské poměry s řadou různých žen, čehož se však nehodlal vzdát. Z toho tedy podepsaný soud dovodil, že manželé tak, vlastně, vůbec již ani nejsou schopni usilovat o případné obnovení svého manželského soužití, takže, v rámci zkoumání příčin rozvratu tohoto manželství, zde nebyl nalezen žádný takový, a alespoň natolik pozitivní, důvod, kvůli němuž by toto manželství mělo být zachováno. 9. Pokud se ještě jedná o nezbytnost zkoumání toho, zda rozvod tohoto manželství není v rozporu se zájmem nezletilých dětí, ve smyslu § 755, odst. 2, písm. a) obč. zák., tak, v tomto ohledu, soud konstatuje, že těmito okolnostmi se podepsaný soud již vůbec zaobírat nemusel, když obě děti účastníků již dosáhly zletilosti. 10. Dle ust. § 384, odst. 2, zák. č. 292/2013 Sb. (z. ř. s.), platí, že podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, pak tedy postupuje soud stejně, jako by toto řízení bylo zahájeno návrhem společným, což je právě tento případ. 11. Jak již bylo shora naznačeno, tak manžel s rozvodem rovněž nakonec souhlasil, a proto tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, předmětnému návrhu zcela vyhověl a manželství obou účastníků rozvedl. 12. Dle ust. § 395, zák. č. 292/2013 Sb. (z. ř. s.), platí, že bylo-li takovému společnému návrhu na rozvod (k němuž se i druhý manžel připojil) vyhověno, pak tedy, proti takovému rozhodnutí soudu, již není odvolání přípustné. 13. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23, z. ř. s., podle něhož účastníci řízení, o rozvod manželství, nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.