24 C 337/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění, a to za splnění zákonných a smluvních podmínek. K výplatě pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek, když z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci, č. j. [číslo jednací], ze dne 31. 3. 2020, který nabyl právní moci dne 25. 4. 2020 vyplývá, že dne 20. 4. 2019 v době kolem 23:30 hodin na silnici [anonymizováno] v katastru [územní celek] ve směru od [obec] na [obec] a jinde řídil žalovaný motorové vozidlo [příjmení] [příjmení], [registrační značka], přestože před jízdou požil alkoholické nápoje a v krvi měl v době jízdy nejméně 1,18 g alkoholu, v důsledku čehož v místě označeném kilometrem [anonymizováno] nezvládl řízení a narazil do svodidel, na kterých způsobil škodu [anonymizována čtyři slova] [země] ve výši 122 671 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve smyslu § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Vietnamu. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout – vzhledem ke skutečnosti, že ve smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (Praha, 12. 10. 1982; č. 98/1984 Sb.) se neurčují zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 26. 5. 2023 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 30. 10. 2023. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 5. Na základě listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění za splnění zákonných a smluvních podmínek (prokázáno pojistnou smlouvou, pojistkou). Žalovaný dne 20. 4. 2019 řídil vozidlo pod vlivem alkoholu a v době kolem 23:30 hod. na silnici [anonymizováno] v katastru [územní celek] způsobil dopravní nehodu tím, že nezvládl řízení a narazil do svodidel, a tedy spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (prokázáno detailem relace o dopravní nehodě, fotodokumentací, potvrzením o účasti na dopravní nehodě, trestním příkazem Okresního soudu v Liberci, č. j. [číslo jednací]). Způsobená škoda činí 122 671 Kč (prokázáno vyčíslením škody poškozeným, záznamem o výjezdu BESIP, vyčíslením škody, likvidační zprávou). Žalobkyně vyplatila poškozenému pojistné plnění ve výši 122 671 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky (prokázáno uplatněním práva na náhradu, upomínkou). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno výzvou k plnění, podacím archem). 6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu. Žalovaný při provozu vozidla způsobil škodu ve výši 122 671 Kč, když řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, kterou žalobkyně na základě pojistné smlouvy poškozenému uhradila. Žalobkyně u žalovaného uplatnila právo na náhradu škody pro nesplnění podmínek vyplacení pojistného. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající z mimosmluvního závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), přičemž podle čl. 4 je rozhodným právem právo české. 9. K vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Dle § 6 a 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyně vyplatila poškozenému celkovou částku 122 671 Kč. Dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Dle § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. S ohledem na uvedené má žalobkyně právo proti žalovanému na regresní náhradu toho, co za něj plnila, a to v důsledku toho, že žalovaný způsobil škodu tím, že řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Žalobkyně žalovaného k náhradě škody vyzvala výzvou k úhradě. Žalovaný vzniklou škodu žalobkyni nikterak nenahradil, a je tak ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v prodlení, a to od 30. 4. 2022. Žalobkyně má proto vedle náhrady nákladů léčení podle § 1970 o. z. právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (11,75 % ročně z dlužné částky ke dni počátku prodlení). 10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 849,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 908 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 122 671 Kč sestávající z částky 6 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem tedy 18 060 Kč, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 900 Kč a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 18 960 Kč ve výši 3 981,60 Kč. 12. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.