39 C 483/2020-149 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhá zdržení se zásahu do vlastnického práva, s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] a žalovaný je vlastníkem vedlejšího pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce]. Obě nemovitosti spolu bezprostředně sousedí. Žalovaný bez souhlasu žalobce, stavebního povolení či ohlášení začal budovu na svém pozemku rozšiřovat. Žalobce se pokoušel se žalovaným domluvit, ten ale žalobce ignoruje a nebaví se s ním. Ze snímků (č.l. 4) vyplývá, že žalovaný provádí stavbu, která je k sousedské hranici vzdálena cca 170 cm, přičemž pravidla pro odstupy jsou stanovena stavebními předpisy na minimální vzdálenost 2 metrů. 2. Žalovaný nárok neuznává. Žalovaný vznáší námitku věcné nepříslušnosti soudu a uvádí, že má věc rozhodovat příslušný orgán veřejné správy – stavební úřad, který je povinen zkoumat, zda návrh na vydání rozhodnutí odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a rovněž jsou vypořádány i případné soukromoprávní námitky. Žalovaný dále uvádí, že žalobce je vlastníkem pozemku na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalobce jako kupující uzavřel s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále jen původní vlastníci). Původní vlastníci souhlasili s tím, že vzdálenost přístavby od plotu bude 1,5 m. To vyplývá z jednání uskutečněného dne [datum] na pracovišti stavebního odboru úřadu [anonymizováno] [obec a číslo], a také ze souhlasů původních vlastníků na okótovaných katastrálních mapách se zákresem přístavby s přesnými rozměry. Žalovaný uvádí, že o všech skutečnostech byl žalobce jako nový majitel informován. Žalovaný nejprve postupoval v dobré víře se stavebními předpisy, některé stavební úpravy jsou předmětem žádosti o dodatečné stavební povolení. V těchto věcech žalovaného zastupuje [právnická osoba], který dne [datum] odeslal žádost o dodatečné povolení stavby. 3. Žalobce na vyjádření žalovaného reagoval tak, že žalovaný stále s prováděním stavby nepřestal, stavbu dělá bez jakéhokoliv správního rozhodnutí, a jedná se tudíž o černou stavbu. Žalobce má za to, že mu vybudování stavby v bezprostřední blízkosti jeho nemovitosti zásadním způsobem zasahuje do jeho vlastnického práva. Stavba má mít velká okna, která naruší soukromí na pozemku žalobce, významně se sníží osvit a bude stínit značnou část dne. Žalobce nesouhlasí ani s námitkou nedostatku věcné pravomoci soudu. Žalobce nakonec odmítá, že by předchozí vlastníci – pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] udělili jakýkoliv souhlas s umístěním stavby žalovaného v blízkosti nemovitosti žalobce, oba předchozí vlastníci jeli na stavební úřad potvrdit svůj nesouhlas. 4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění. 5. Žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] a žalovaný je vlastníkem vedlejšího pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce]. Obě nemovitosti spolu bezprostředně sousedí. Žalovaný začal rozšiřovat stavbu na pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], přičemž provádí stavbu, která je k sousedské hranici vzdálena cca 170 cm (zjištěno z: výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] a 339, k. ú. [část obce], fotografie, nesporná tvrzení účastníků). 6. Žalobce nabyl pozemek parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalobce jako kupující uzavřel s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zjištěno z: kupní smlouva z [datum]). 7. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, zejména pak oznámením o zahájení řízení ze dne [datum] a žádost o dodatečné povolení stavby ze dne [datum], avšak tyto důkazy soud nehodnotil, neboť s ohledem na právní posouzení nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu. 8. Po právní stránce posoudil soud věc takto. 9. Ve věci probíhaly ke dni podání žaloby tři správní řízení – řízení o dodatečné povolení stavy, [číslo jednací], sp. zn [spisová značka] [spisová značka], řízení o povolení výjimky z obecných technických požadavků vedené na základě žádosti ze dne [datum rozhodnutí] pod sp zn. [spisová značka] [spisová značka] a řízení o odstranění stavby vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce se přesto rozhodl domoci se svého práva civilní žalobou. 10. Jedná se o negatorní žalobu, jejímž prostřednictvím se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva. Negatorní žalobou se lze domáhat ochrany proti zásahům do práva vlastníka spočívajících v jiném rušení než v neoprávněném zadržování jeho věci. Může jít zejména o neoprávněné užívání cesty vedoucí přes pozemek vlastníka, o přechod nebo přejezd přes jeho pozemek, o čerpání vody ze studny vlastníka, o terénní úpravy, o ukládání různých předmětů na pozemek vlastníka, o započetí stavby na cizím pozemku apod. (k tomu srovnej [příjmení], J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 244, marg. [číslo]). 11. Negatorní žalobou se tak lze domáhat ochrany proti zásahům, které se přímo projevují na pozemku vlastníka a zasahují tím do jeho vlastnického práva. Nelze se naproti tomu domáhat ochrany vlastnického práva k pozemku negatorní žalobou proti zásahům, které se pozemku bezprostředně nedotýkají, i když ztěžují či znemožňují přístup vlastníka k pozemku a tím fakticky omezují výkon vlastnického práva, jestliže jde o činnosti na pozemku jiné osoby, než která se ochrany tvrzeného práva domáhá (usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3742/2019). 12. Skutečnost, zda jsou stavby žalované z pohledu veřejného práva povolené, či nikoliv, je při posuzování negatorní žaloby (zásahu do vlastnického práva) zásadně bez významu. Jinými slovy, i kdyby z hlediska správního práva nebyly stavby žalované povolené ani zkolaudované, samo o sobě by to nemělo význam na možný zásah do vlastnického práva žalobců (viz usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3742/2019). 13. V řízení nebylo prokázáno, že by jednalo o zásah, který by se pozemku žalobce přímo dotýkal, když se v tomto případě jednalo o stavbu na pozemku žalovaného, který staví v nedostatečné vzdálenosti od hranice nemovitosti žalobce. Soud na základě výše uvedeného uzavřel, že v daném případě žalovaný nezasahuje do vlastnického práva žalobce, neboť jde o činnosti na pozemku jiné osoby, než která se ochrany tvrzeného práva domáhá. Námitka žalobce, že stavba žalovaného má mít velká okna, není oprávněn soud v civilním soudnictví řešit, k vypořádání těchto námitek jsou pravomocné správní úřady v rámci správních řízení. 14. Soud s ohledem na výše uvedené nezkoumal a neprováděl dokazování ohledně tvrzeného souhlasu původních vlastníků pozemku žalobce s umístěním stavby žalovaného v blízkosti nemovitosti žalobce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 16. Soud nepřiznal náhradu nákladů za doplnění k vyjádření ze dne [datum], neboť v tomto nebyly obsaženy žádné jiné rozhodující skutečnosti než ty obsažené již ve vyjádření z [datum] a dále odvolání proti usnesení soudu podle § 107a odst. 2 o.s.ř. a námitku místní nepříslušnosti a soud tyto úkony neposoudil jako účelně vynaložené.