51 C 167/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 5. 2023 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 25 735 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný coby provozovatel vozidla 1) se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], za období ode dne 10. 7. 2021 do 1. 10. 2021, období ode dne 2. 10. 2021 do 31. 12. 2021 a období 1. 1. 2022 do 17. 6. 2022 vozidla 2) se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm³, [registrační značka] [VIN kód], za období ode dne 26. 2. 2021 do 26. 12. 2021 a období 11. 12. 2021 do 9. 6. 2022 neměl k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože je tato povinnost stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 5 760 Kč, 5 915 Kč, 10 920 KČ, 1 216 Kč a 724 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost, a denní sazby stanovené dle druhu vozidla). Žalovaný však i přes výzvu na žalovaný nárok ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 5x 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalovaný je vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], avšak k vozidlu neměla v období ode dne 10. 7. 2021 do 1. 10. 2021, období ode dne 2. 10. 2021 do 31. 12. 2021 a období 1. 1. 2022 do 17. 6. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 5 460 Kč, 5 915 Kč a 10 920 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzev. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatky spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 3x 300 Kč (zjištěno z Výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]). Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně další výzvy k plnění (zjištěno z Upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizována tři slova]). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínky dne 30. 9. 2022 (zjištěno z Předžalobní upomínky včetně podacího lístku). 6. Žalovaný je vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm³, [registrační značka] [VIN kód], avšak k vozidlu neměla v období od ode dne 26. 2. 2021 do 26. 12. 2021 a období 11. 12. 2021 do 9. 6. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 1 216 Kč a 724 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatky spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 2x 300 Kč (zjištěno z Výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]). Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně další výzvy k plnění (zjištěno z Upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku dne 21. 10. 2022 (zjištěno z Předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2022 včetně podacího lístku). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí výše denní sazby podle druhu vozidla 65 Kč pro vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ a 4 Kč pro vozidla se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm³. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částku 300 Kč. 9. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 10. S ohledem na citovaná ustanovení žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo 1. žalovaného řádně pojištěno (84 dní, 91 dní a 168 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 65 Kč za každý den. Celková výše příspěvku tak činí 5 460 Kč, 5 915 Kč a 10 920 Kč. S ohledem na citovaná ustanovení žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo 2. žalovaného řádně pojištěno (304 dní, a 181 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 4 Kč za každý den. Celková výše příspěvku tak činí 1 216 Kč a 724 Kč. Okamžikem zaslání výzvy k zaplacení splňující všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 5x 300 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal se uplynutím 30 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 482 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 030 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 735 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.