51 C 171/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2023 domáhala proti žalované zaplacení částky 23 572 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná coby provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [VIN kód], neměl v období ode dne 30. 3. 2020 do 12. 7. 2020, od 13. 7. 2020 do 20. 11. 2020, od 4. 12. 2020 do 31. 3. 2021 a od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože je tato povinnost stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 4 935 Kč, 6 157 Kč, 5 546 Kč a 5 734 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost, a denní sazby stanovené dle druhu vozidla). Žalovaný však i přes výzvu na žalovaný nárok ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 4 x 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalovaná je vlastníkem vozidla [anonymizováno], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, avšak k vozidlu neměla v období od 30. 3. 2020 do 12. 7. 2020, od 13. 7. 2020 do 20. 11. 2020, od 4. 12. 2020 do 31. 3. 2021 a od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala jednotlivými výzvami žalovanou v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 4 935 Kč, 6 157 Kč, 5 546 Kč a 5 734 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení každé jednotlivé výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatky spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč (zjištěno z Výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]). Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatila, zaslala jí žalobkyně další výzvy k plnění (zjištěno z Upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínky dne 14. 9. 2022 a 12. 12. 2022 (zjištěno z Předžalobních upomínek). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (v daném případě 105 dní, 131 dní, 118 dní a 122 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí výše denní sazby podle druhu vozidla 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částku 300 Kč. 8. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. S ohledem na citovaná ustanovení žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo žalované řádně pojištěno (105 dní, 131 dní, 118 dní a 122 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 47 Kč za každý den. Celková výše příspěvku tak činí 4 935 Kč, 6 157 Kč, 5 546 Kč a 5 734 Kč. Okamžikem zaslání výzev k zaplacení splňující všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 4 x 300 Kč. Jelikož žalovaná na svůj dluh i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatila, dostala se uplynutím 30 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle poměrného procesního úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 396 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 572 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.