51 C 6/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 10. 2022 domáhala vůči žalované zaplacení částky 34 598,75 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dřive [právnická osoba]), se sídlem: [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta a žalovanou došlo dne 24. 8. 2020 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná načerpala úvěr ve výši 34 598,75Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit nejpozději do 24. 5. 2022. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila. Právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27. 1. 2020. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku dne 17. 6. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 24. 8. 2020 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou dle čl. I odst. 2 smlouvy obchodní podmínky. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr, přičemž limit úvěru byl v souladu s čl. II odst. 3 smlouvy sjednán ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se dle čl. IV odst. 1 smlouvy zavázala hradit úroky z revolvingového úvěru ve výši 10,40 % měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících 11,00% procentuálního poplatku z nesplaceného úvěru nebo částce 1 000 Kč, podle toho, která z hodnot je vyšší (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru, Obchodních podmínek). Žalovaná úvěr čerpala ve výši 34 598,75 Kč. Splatnost úvěru nastala 24. 5. 2022 (zjištěno z platebních informací, výpisu transakcí). Žalovaná řádně a včas nehradila stanovené splátky. Celá pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27. 1. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2022 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) 9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila a ocitla se v prodlení, pročež má žalobkyně, vedle nesplacené jistiny, též právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a č. 351/2013 Sb., jelikož na ni přešlo právo k vymáhání předmětné pohledávky uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky v souladu s § 1879 a násl. o. z. 11. Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho platila, čímž neunesla své břemeno tvrzení a důkazní. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalované a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení žalované částky a zákonného úroku z prodlení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 562 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 384 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 598,75 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.