56 C 25/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytla žalovanému v období od [anonymizováno] do [datum] hospitalizační péči, která nebyla hrazena z komerčního zdravotního pojištění žalovaného z důvodu existence výluky z pojištění. Žalovanému byla vystavena faktura [číslo] splatná dne [datum] na částku [částka], která byla ze strany rodiny žalovaného částečně uhrazena platbou ve výši 64 847 Kč. Zbývající část ve výši žalované částky žalovaný neuhradil, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovanému byla v období od [anonymizováno] do [datum] poskytnuta ze strany žalobkyně zdravotní péče s hospitalizací, kterpu měl žalovaný s ohledem na poskytnuté služby uhradit jako samoplátce. Žalovanému byla dne [datum] vystavena faktura [číslo] na částku [částka] se splatností [datum], na kterou bylo hrazeno pouze v částečné výši. Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Žalovaný je občanem [země]. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem strany žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, soud pro posouzení pravomoci a příslušnosti soudů aplikoval Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, dle jehož čl. 4 odst. 1 nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný měl v době zahájení řízení bydliště na území České republiky, pravomoc zdejšího soudu k rozhodnutí ve věci je proto dána. 6. Rozhodným právem je právo české dle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala právní důvod výše žalované částky s ohledem na poskytnuté zdravotní služby žalovanému v období od [anonymizováno] do [datum], za které žalovaný v postavení samoplátce ve vztahu k poskytnutým službám nezaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z a nařízení č. 351/2013 Sb., když dlužník je v prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) s tím, že prodlení žalovaného s úhradou zdravotních služeb nastalo v návaznosti na splatnost vystavené faktury ode dne [datum] a žalobkyně zákonný úrok z prodlení požaduje až ode dne [datum] Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 624 Kč představující nezastoupenou žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 2 024 Kč a náklady žalobkyně za dva úkony po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (návrh ve věci samé, výzva k plnění). Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní s plněním k rukám žalobkyně (§ 160 odst. l o. s. ř.).