15 C 79/2023-92 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou (ve znění pozdějších doplnění) domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 41, jehož součástí je stavba - objekt k bydlení č.p. , Anonymizováno, , v k.ú. Chodov, obec Praha, vše zapsané na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, (dále také jen „nemovitost“), a přikázání uvedené Nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce bez náhrady. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou ukončili manželství pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 10. 1991, č.j. 19 C 202/1991, přičemž k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále také jen „BSM“) došlo dohodou o vypořádání a vyrovnání BSM ze dne 7. 6. 1993 (dále také jen „dohoda“), přičemž toto vypořádání nebylo v zákonné tříleté lhůtě zapsáno v katastru nemovitostí. Tedy vzhledem k tomu, že nedošlo k úplnému vypořádání BSM, tak žalobce i žalovaná zůstali spoluvlastníky uvedené Nemovitosti v režimu podílového spoluvlastnictví. Žalobce již nechce nadále setrvat ve spoluvlastnictví se žalovanou, když na základě jejich vzájemné dohody ze dne 7. 6. 1993 se cítí být výlučným vlastníkem Nemovitosti. Dále žalobce z opatrnosti vznesl námitku, že Nemovitost již vydržel na základě nepřetržité držby po dobu více než deseti let, kdy se o Nemovitost staral jako výlučný vlastník a žalovaná o ni nejevila jakýkoliv zájem.2. Žalovaná žalobní nárok neuznává. Žalovaná předně tvrdí, že souhlasí s tvrzením žalobce, že jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno v roce 1991, a že byla uzavřena Dohoda. Žalovaná však nesouhlasí s tím, že by na základě Dohody mělo dojít k řádnému převodu vlastnického práva k předmětné Nemovitosti na žalobce. V předmětné Dohodě totiž bylo dle žalované ujednáno pouze to, že žalovaná uvolní byt v , adresa, . Co se týče zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Nemovitosti, žalovaná namítá, že jiná dohoda k předmětné Nemovitosti (tj. ani po vzniku podílového spoluvlastnictví na základě zákonné domněnky) nebyla s žalobcem nikdy uzavřena, a tedy nemohlo dojít k žádnému vypořádání, tzn. nedošlo ani k úhradě náhrady za spoluvlastnický podíl na Nemovitosti. Žalovaná nesouhlasí ani s tím, že by mělo dojít k nabytí vlastnictví vydržením, neboť žalobce nemohl být v dobré víře, když po celou dobu je s ním jako spoluvlastník Nemovitosti v katastru zapsaná i žalovaná. Žalovaná tedy navrhuje, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné Nemovitosti a přikázal Nemovitost do výlučného vlastnictví žalobce a zároveň žalobci přikázal zaplatit žalované ½ ceny obvyklé, která bude určená na základě znaleckého posudku.3. V řízení soud prováděl dokazování množstvím listin, přičemž všechny provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového, časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soud učinil následovně:4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 8. 1991, sp. zn. 19 C 202/91, bylo soudem zjištěno, že manželství žalobce a žalované bylo rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 12. 10. 1991.5. Z listiny označené „Dohoda o vyrovnání bezpodílového vlastnictví manželů“ ze dne 7. 6. 1993 soud zjistil, že vypořádání Nemovitosti bylo provedeno tak, že žalovaná tuto Nemovitost přenechala žalobci do výlučného užívání s tím, že žalobce žalované vyplatil finanční částku ve výši 100 000 Kč (zjištěno také z nesporných tvrzení účastníků řízení.)6. Žalobce , Jméno žalobce, v průběhu roku 2021 učinil opakované návrhy na vklad vlastnického práva k předmětné Nemovitosti do katastru nemovitostí, když dne 8. 2. 2021 doručil Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, návrh na vklad změny vlastnictví do katastru nemovitostí, dále dne 12. 4. 2021 opět učinil návrh na vklad změny vlastnictví do katastru nemovitostí a dne 30. 6. 2021 učinil další návrh na vklad změny vlastnictví do katastru nemovitostí. Všechny tyto návrhy však byly příslušným katastrálním úřadem zamítnuty s tím, že přiložené listiny nesplňovaly náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí (vše prokááno z návrhů na vklad do katastru nemovitostí pod sp. zn. V-, Anonymizováno, /2021, sp. zn. V-, č. účtu, a sp. zn. V-, č. účtu, , dále z oznámení Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha ze dne 2. 3. 2021, ze dne 5. 5. 2021 a ze dne 3. 8. 2021, jakož i z nesporných tvrzení účastníků.)7. Z listiny označené „Souhlasné prohlášení“ ze dne 15. 3. 2021“ soud zjistil, že žalobce a žalovaná na základě předchozí Dohody ze dne 7. 6. 1993 učinili souhlasné prohlášení o tom, že v rámci vypořádání BSM nemovitý majetek rozdělili mj. tak, že se žalobce stal výlučným vlastníkem předmětné Nemovitosti.8. Po právní stránce soud zhodnotil zjištěný skutkový stav a dospěl k těmto právním závěrům:9. Žaloba byla podána u věcně i místně příslušného soudu. Na základě provedeného dokazování, kdy všechny důkazy zhodnotil soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a při jejich hodnocení přihlížel soud ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co v řízení uvedli účastníci.10. V posuzovaném případě se žalobce svou žalobou domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, že se cítí být výlučným vlastníkem dané Nemovitosti, a žádá, aby Nemovitost byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví, a to bez přiznání přiměřené náhrady žalované.11. S ohledem na všechny okolnosti případu, zejména pokud se účastníci řízení opakovaně pokusili v minulosti jejich BSM vypořádat vzájemnou dohodou (dokonce mezi účastníky došlo k finančnímu vyrovnání), zdejší soud shledal, že je na místě posuzovaný případ rozdělit ze dvou hledisek. Prvním jsou spoluvlastnické vztahy mezi žalobcem a žalovanou, a druhým je otázka finančního vyrovnání při uspořádání spoluvlastnických vztahů.12. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.13. Z hlediska právního posouzení se na projednávaný případ vztahuje mj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „obč. zák.“), neboť dle § 3028 odst. 2 o.z. se vypořádání provede podle dosavadních předpisů, pokud ke zrušení společného jmění manželů (BSM) došlo před 1. 1. 2014 (srov. např. NS 22 Cdo 3779/2014).14. Pokud jde o právní posouzení otázky zrušení spoluvlastnictví, tak se na projednávaný případ vztahuje o.z., neboť dle § 3028 odst. 2 o.z. platí, že právní skutečnosti, s nimiž je spojen vznik (nikoli též zánik) věcných vztahů, jakož i další právní následky (pokud nastaly před 1. 1. 2014), se posoudí podle obč. zák., avšak právní skutečnosti, které nastaly počínaje 1. 1. 2014 a které působí změny, zánik či jiné právní následky v těchto vztazích, se posoudí podle o.z. (srov. NS 30 Cdo 81/2016).15. Dle § 149 odst. 4 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 1991 (tj. ke dni zániku manželství žalobce a žalované), nedošlo-li do tří let od zániku BSM k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li BSM na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, manželům společných.16. Dle § 149a obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1994 (tj. ke dni uzavření předmětné Dohody), pokud se dohody mezi manžely podle §§ 143, 149 týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do katastru.17. Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle druhého odstavce tohoto ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.18. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.19. Dle § 1144 o.z. má přednost reálné rozdělení spoluvlastnictví před přikázáním věci jednomu