ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2024:16.C.13.2023.1 Datum: 2024-09-10 Předmět: určení vlastnického práva Ustanovení: ["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."] ["vrácení daru""vyklizení nemovitosti""zástavní právo""smlouva kupní""odstoupení od smlouvy""vydědění""smlouva nájemní""věcná břemena""převod nemovitostí""smlouva darovací""narovnání""spoluvlastnictví""jmění""duševní porucha""společné jmění manželů"]
O co šlo: určení vlastnického práva (["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobce podal k soudu žalobní návrh, kdy uvedl, že je otcem žalovaného a žádá po něm vrácení daru, konkrétně poloviny nemovitosti blíže označené v žalobě, k.ú. , podezřelý výraz, . Žalobním návrhem se žalobce domáhá určení, že on a jeho manželka , jméno FO, , jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky této části nemovitosti s tím, že dar odvolává, neboť má za to, že jakkoliv část nemovitost byla žalovanému darována, pak ten měl, dle názoru žalobce, hrubě porušit dobré mravy způsobem blíže popsaným v žalobě.S ohledem na skutečnost, že manželka žalobce , jméno FO, v průběhu soudního řízení zemřela, a to konkrétně dne , datum, (úmrtní list), pak žalobce navrhl částečnou změnu žalobního návrhu s tím, že žalobce požaduje, aby soud o žalobním návrhu rozhodl tak, že on a jeho zemřelá manželka byli vlastníci poloviny uvedené nemovitosti ke dni smrti , jméno FO, , tj. k uvedenému datu , datum, .Soud tuto změnu žalobního návrhu připustil usnesením vyhlášeným při jednání soudu dne , datum, .V podrobnostech žalobce ve svém návrhu uvádí především specifikaci nevhodného jednání syna, které jej vede k tak zásadnímu kroku, jako je odvolání daru. Žalobce vychází z přesvědčení, že pokud se majetek týká společného jmění manželů, pak může podat žalobu na ochranu těchto vlastnických práv i sám s tím, že není potřeba, aby žalobní návrh podával i druhý spoluvlastník, kterým je (byla) manželka, která si ve věci nepřeje aktivně vystupovat, nicméně judikatura má být zajedno v tom, že žalobu o určení, že předmětná nemovitost je ve společném jmění manželů může podat jen jeden z manželů, a to i tehdy, když druhý z manželů by s tímto nesouhlasil.Žalobce uvedl, že k darování došlo v roce , Anonymizováno, , žalobce i jeho manželka v roce , Anonymizováno, , ale od darovací smlouvy odstoupili.Šlo především o tato jednání:1) Žalovaný své rodiče, proti jejich vůli, měl vystěhovat z rodinného domu na , adresa, , ve kterém zhruba 40 let bydleli a tím porušit svůj slib umožnit jim v rodinném domě dožít a zřídit v jejich prospěch věcné břemeno.2) Žalovaný se měl zmocnit cenností rodičů.3) Žalovaný o své rodiče nemá projevovat zájem, který by jako syn projevovat měl, nenavštěvuje je, nezajímá se, jak se jim vede, neodpovídá ani na přání své matky k narozeninám a k svátku.4) Nepozval rodiče na svatbu.5) Prodal část nemovitosti v , adresa, – , podezřelý výraz, , jakkoli tak neměl činit.2. Žalobce dále uvedl, že společně s manželkou se rozhodli, vzhledem k jejich rostoucímu věku, že svůj majetek poměrně rozdělí mezi svých pět dětí ještě za svého života, aby nad dalším osudem majetku měli alespoň částečnou kontrolu, což by neměli, pokud by k přechodu majetku došlo až v důsledku dědění.Žalovanému se rodiče rozhodli darovat předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitosti v , adresa, , podezřelý výraz, proto, aby příslušné komerční prostory mohl využívat k podnikání. Žalovaný byl tak zapsán, jako spoluvlastník podílu s účinností k , datum, .Rodiče také udělili žalovanému dne , datum, generální plnou moc, na základě, které mohl převádět jejich nemovitosti (mimo jiné). Rodiče totiž měli v žalovaného důvěru, že na základě plné moci zajistí převod jejich majetku na jednotlivé členy rodiny, dle pokynů rodičů.Na základě uvedené plné moci žalovaný uzavřel dne , datum, darovací smlouvu, kterou řádně převedl podíl ideální poloviny k předmětnému rodinnému domu na bratra , jméno FO, . Naproti tomu druhý podíl ideální poloviny převedl sám na sebe, nikoli na sestru , jméno FO, , jak zněl pokyn rodičů. Zápis převodu vlastnického práva do katastru nemovitostí byl proveden s účinností ke dni , datum, a k tomuto datu tedy rodiče pozbyli vlastnické právo k podílu na uvedené nemovitosti a zhruba v této době se začaly vzájemné vztahy výrazně zhoršovat. Důvodem byla jednak skutečnost, že žalovaný nezajistil převedení podílu rodinného domu v souladu s pokyny rodičů, když část podílu převedl na sebe, nikoli na sestru , jméno FO, a dalším důvodem byla skutečnost, že žalovaný uzavřel sňatek s , jméno FO, (jejíž příjmení přijal již o několik let dříve), aniž by o sňatku informoval rodiče a další členy rodiny. O sňatku se rodiče měli dozvědět teprve dodatečně, na základě toho, že došlo k zápisu společného jmění manželů (žalovaného a , jméno FO, ) do katastru nemovitostí.V rodinném domě , Anonymizováno, , adresa, nicméně rodiče s žalovaným měli nadále bydlet s tím, že v něm i dožijí, a navíc se domnívali, že žalovaný v jejich prospěch zřídil nebo v budoucnosti zřídí věcné břemeno doživotního užívání. Toto se nestalo.3. Na jaře , Anonymizováno, , v důsledku Covidu19, se rodiče rozhodli, že vzhledem ke svému pokročilému věku, bude bezpečnější po dobu epidemie bydlet mimo Prahu, na venkově a odstěhovali se na adresu , adresa, . Rodinný dům v Praze definitivně ale neopustili. Nechali si tam své věci. Během epidemie žalovaný měl zneužít této situace a rodiče svévolně z domu vystěhovat. Během listopadu , Anonymizováno, vzal jejich věci, ponechané v rodinném domě a dovezl je, s pomocí kamaráda , jméno FO, , na uvedenou chatu. Při této příležitosti si také přivlastnil různé cennosti rodičů, ponechané v domě. Rodinný dům zůstal posléze vyklizený a žalovaný jej měl v lednu , Anonymizováno, nabízet k prodeji (po podání návrhu na vydání předběžného opatření žalovaný inzerát stáhl).4. Po vystěhování rodičů žalovaný s rodiči ukončil kontakt, nezáleželo mu na nich a nejevil žádný zájem. Rodiče přitom na žalovaného převedli hodnotný majetek v řádu vyšších milionů korun a jeho celkové chování je proto výrazně v rozporu s dobrými mravy. Na vrácení daru přitom soudní praxe pohlíží tak, že odpovídá institutu odstoupení od smlouvy, což se stalo , datum, , kdy tento dopis byl žalovanému odeslán poštou na místo jeho trvalého pobytu.5. Žalobce dále argumentuje vydaným rozhodnutím o předběžném opatření ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , kde navrhovateli byli žalobce společně se svou manželkou a žalovaný taktéž syn obou žalobců, kdy předběžným opatřením bylo žalovanému uloženo, aby nenakládal s předmětným podílem k nemovitosti v k.ú. , podezřelý výraz, s tím, že žalobcům bylo uloženo ve stanovené lhůtě podat žalobní návrh o určení svého vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, zrušil rozhodnutí soudu prvého stupně toliko ve vztahu mezi žalobkyní , jméno FO, a žalovaným, co do zbytku rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil, a tak usnesení o předběžném opatření, ve vazbě mezi žalobcem a žalovaným nabylo právní moci dne , datum, . Po vydání předběžného opatření měl začít žalovaný aktivně jednat s rodiči ohledně dohody a měl slíbit žalobcově manželce, že pro ni pořídí garsonku, ve které by mohla bydlet a žalobci slíbil, že zajistí přepsání rodinného domu na adrese , adresa, zpět na rodiče. Výměnou za to žalovaný měl požadovat, aby oba rodiče podepsali dokumenty, které jim žalovaný přinesl, zejména dohodu o narovnání obsahující též odvolání právního jednání ze dne , datum, , tedy odvolání daru, z důvodu nevděku. Rodiče se spoléhali, že slibu svého syna mohou věřit, proto dokumenty bez většího přemýšlení podepsali. Krátce poté měl ale žalovaný začít své sliby popírat a žalobce proto učiněná právní jednání považuje za neplatná, protože měla být učiněna v omylu, do kterého žalovaný své rodiče uvedl lstí. Dle žalobce navíc narovnání ani odvolání právního jednání nemůže mít žádné právní účinky. K účinnosti tohoto narovnání týkajícího se věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, je totiž nutný zápis do tohoto seznamu.6. Žalovaný uvedl k žalobě, že navrhuje její zamítnutí v plném rozsahu.V podrobnostech uvedl, že skutečně nabyl od svých rodičů zmiňovanou polovinu nemovitosti v k.ú. , podezřelý výraz, , tedy budovy č.p. , podezřelý výraz, a pozemku, parcela č. , podezřelý výraz, , dle darovací smlouvy ze dne , datum, . Sourozenci žalovaného pak nabyli od rodičů jiný majetek. Vedle darovací smlouvy na nemovitost, došlo také mezi rodiči a žalovaným k příslibu, že žalovaný bude, dle svých možností, finančně rodiče podporovat. Tak se také dělo a v průběhu let , Anonymizováno, až , Anonymizováno, zaslal žalovaný na účet žalobce , částka, . Také zaplatil svým sourozencům, a to za rodiče, částku , částka, za telefon, pojištění, spoření, energie a další platby. Poslední platba, kterou žalovaný zaslal žalobci, byla , datum, a šlo o částku , částka, .Žalovaný poukázal na pokles příjmů z pronájmu nemovitosti v , podezřelý výraz, , zejména v důsledku špatného technického stavu a také spory s druhým spoluvlastníkem, které vyvrcholily podáním žaloby o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti v , podezřelý výraz, , ze strany žalovaného, v roce , Anonymizováno, , na tehdejšího spoluvlastníka , jméno FO, . V žalobě nakonec nebylo pokračováno z důvodu, že mezi spoluvlastníky probíhala konkrétní jednání o koupi druhé poloviny nemovitosti v , podezřelý výraz, ze strany žalovaného. Právě za jeho koupi druhé poloviny nemovitosti v , podezřelý výraz, od p