18 C 2/2024-51 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce, ještě jakožto státní příspěvková organizace (, právnická osoba, ČR), se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem , datum, , domáhal uložení povinnosti žalovanému, k zaplacení shora zmiňované částky, a to s odůvodněním, že žalobce je právnickou osobou, a tedy státní příspěvkovou organizací, zřízenou , právnická osoba, , na základě zřizovací listiny, ze dne , datum, , č. j.: , č. účtu, -KM, ve znění pozdějších dodatků, s tím, že, dnem , datum, , nabyl účinnosti zákon č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přičemž, podle článku č. II., bodu 2 a bodu 3, citovaného zákona, lze reklamní zařízení, jehož zřízení a provozování na dálnici, silnici I. třídy, nebo jejím silničním pomocném pozemku, nebo silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, bylo Silničním správním úřadem povoleno, před dnem nabytí účinnosti citovaného zákona, nadále provozovat za splněných podmínek, uvedených v povolení provozování reklamního zařízení a vydaném příslušným Silničním správním úřadem do zániku tohoto povolení, nejdéle však 5 let, ode dne nabytí účinnosti citovaného zákona, přičemž vlastník reklamních zařízení, po ukončení doby k jejich provozování, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5-ti pracovních dnů, musí dotyčná reklamní zařízení odstranit.2. Předmětem tohoto řízení tak byly, dle tvrzení žalobce, náklady na zakrytí a odstranění reklamního zařízení, kteréžto reklamní zařízení žalovaný, jakožto jeho vlastník, neodstranil, ač k tomu byl povinen, a proto tedy odstranění tohoto reklamního zařízení musel obstarat žalobce, a to na své náklady.3. Žalobce, na podporu svých, shora předestřených, žalobních tvrzení argumentoval tím, že, podle ust. § 25, odst. 10, zákona o pozemních komunikacích (dále „, jméno FO, “), vyzve , právnická osoba, , do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o existenci nepovoleného reklamního zařízení, vlastníka takového reklamního zařízení, k jeho odstranění, přičemž vlastník reklamního zařízení je povinen dotyčné reklamní zařízení, neprodleně, nejdéle však do pěti pracovních dnů, po doručení výzvy příslušného , právnická osoba, , odstranit, a neučiní-li tak, pak je , právnická osoba, povinen reklamní zařízení, do 15-ti pracovních dnů, zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci dotyčného reklamního zařízení, a to na náklady vlastníka takového zařízení.4. Žalovaný však se žalobou nesouhlasil a požadoval její zamítnutí, jelikož tvrdil, že nebylo prokázáno, že by vůbec byl vlastníkem předmětného reklamního zařízení, takže žalovaný zde není pasivně věcně legitimován, přičemž dále žalovaný tvrdil, primárně, i to, že žalobci vůbec nesvědčí ani aktivní věcná legitimace, k vedení tohoto řízení, a proto by tedy měla být žaloba zamítnuta.5. Podepsaný soud v dané věci nařídil jednání, které se konalo dne , datum, , přičemž soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, z nichž zjistil, že žalobce tedy byl právnickou osobou, původně sice vytvořenou jakožto státní příspěvková organizace, jež byla zřízena , právnická osoba, , a to na základě Zřizovací listiny, ze dne , datum, , vydané pod č.j, Anonymizováno, ve znění pozdějších dodatků, když předmětem činnosti žalobce byl, mimo jiné, výkon vlastnických práv státu k nemovitostem, tvořícím dálnice a silnice I. třídy, a zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy (zjištěno ze Zřizovací listiny – ze dne , datum, ).6. Žalobce je však také správcem dálnic ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů („, jméno FO, “), když Zřizovací listina žalobce k tomuto dále stanoví, ve svém čl. II., odst. 1, to, že žalobce zabezpečuje činnosti, související se zakrýváním, odstraňováním a likvidací nepovolených reklamních zařízení na dálnicích a silnicích I. třídy (včetně rychlostních komunikací) a v jejich silničních ochranných pásmech.7. Dále je nutno podotknout, že, v návaznosti na novelu , jméno FO, , provedenou zákonem č. 184/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ode dne , datum, , ex lege (viz Část první, Čl. II, bod 1. zákona č. 184/2023 Sb.), žalobce změnil svou právní formu na státní podnik, což bylo soudu rovněž doloženo, a to od , datum, , takže žalobce je nyní státním podnikem.8. Pokud jde o obranné tvrzení žalovaného, předestřené v tom smyslu, že nebylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem dotčeného reklamního zařízení, tak soud má však za nepochybné, že žalovaný provozoval předmětné reklamní zařízení v ochranném pásmu dálnice , právnická osoba, , a to na pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , , Anonymizováno, , když nesporným je rovněž i vlastnické právo žalovaného k dotčenému reklamnímu zařízení (zjištěno z Dokumentace k umístění , právnická osoba, a též i z Karty závad č. , hodnota, , pořízené z informačního systému žalobce).9. I přesto, že žalovaný tvrdil, že on vlastníkem předmětného reklamního zařízení není, nýbrž, že jím je jiný subjekt, nežli právě žalovaný, tak k tomuto svému tvrzení však žalovaný nikdy žádný důkaz neoznačil a též ani neuvedl, kdo je tedy vlastníkem dotčeného reklamního zařízení.10. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný dotčené reklamní zařízení vlastnil i provozoval, když v řízení nebyl prokázán opak, s tím, že žalovaný předmětné reklamní zařízení provozoval bez povolení, vydaného podle , jméno FO, , a tedy v rozporu se , jméno FO, (a v tomto řízení opět nebyl prokázán opak), přičemž , právnická osoba, , jakožto silniční správní úřad pro dálnice, v souladu s ust. § 31, odst. 9, , jméno FO, , vyzvalo žalovaného, jako vlastníka předmětného reklamního zařízení, a to výzvou ze dne , datum, , ve věci sp. , Anonymizováno, , k odstranění dotyčného reklamního zařízení (zjištěno z Výzvy , právnická osoba, - sp, Anonymizováno, , adresované žalovanému).11. A protože žalovaný dotyčné reklamní zařízení, v rozporu se svými povinnostmi, vtělenými do , jméno FO, , neodstranil, pak tedy Ministerstvo dopravy zaslalo, dne , datum, , výzvu - sp. , Anonymizováno, - žalobci, a to jakožto správci dálnic, na základě pověření k odstraňování reklamních zařízení podle Zřizovací listiny, s tím, aby tedy žalobce přistoupil k zakrytí a k následnému odstranění předmětného reklamního zařízení, v souladu s ust. § 31, odst. 9, , jméno FO, , a to na náklady vlastníka reklamního zařízení, a tedy na náklady žalovaného (zjištěno z Výzvy , právnická osoba, - , Anonymizováno, , adresované žalobci).12. Dále soud zjistil, že tedy žalobce obstaral zakrytí a též i odstranění dotčeného reklamního zařízení, které fyzicky provedla společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , právnická osoba, o dílo , Anonymizováno, dále jen „Rámcová dohoda“), která byla uzavřena mezi žalobcem, jako objednatelem, a Sdružením společností , právnická osoba, + , právnická osoba, , jakožto zhotovitelem, přičemž předmětná Rámcová dohoda byla uzavřena na základě otevřeného zadávacího řízení, provedeného žalobcem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (zjištěno z Dílčí objednávky - , Anonymizováno, zjištěno i z Rámcové dohody o dílo č. , Anonymizováno, .13. Dále má podepsaný soud za nepochybné, že, v souladu s onou Rámcovou dohodou i Dílčí smlouvou, skutečně došlo, a to ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , k zakrytí a odstranění dotčeného reklamního zařízení (zjištěno z Fotodokumentace, pořízené z odstranění reklamního zařízení).14. V souladu s Rámcovou dohodou i Dílčí smlouvou totiž společnost , Anonymizováno, uplatnila, vůči žalobci, a to fakturou č. , hodnota, , nárok na úhradu ceny za odstranění předmětného reklamního zařízení, a to ve výši , částka, (včetně DPH), kteroužto cenu žalobce uhradil (zjištěno z Faktury , právnická osoba, - č. , hodnota, , jakož pak zjištěno i z Výpisu z účtu žalobce - ze dne , datum, ), když takto žalobcem zaplacená cena díla představuje, dle obsahu předmětné Faktury, náklady, vynaložené na odstranění dotčeného reklamního zařízení, jejichž náhradu má žalobce, a to v souladu s ust. § 31, odst. 9, , jméno FO, , právo požadovat po vlastníkovi reklamního zařízení, a tedy, v tomto případě, po žalovaném.15. Žalobce proto uplatnil toto své právo, na úhradu částky , částka, , včetně DPH, vůči žalovanému, a to fakturou ze dne , datum, , č. , IBAN, , se splatností ke dni , datum, . Žalovaný však tuto úhradu žalobcem požadovaného peněžitého plnění odmítl (zjištěno z Faktury žalobce - č. , IBAN, , jakož zjištěno i ze dvou Vyjádření žalovaného – oboje ze dne , datum, , v nichž ovšem žalovaný své vlastnictví k dotčenému reklamnímu zařízení vůbec nezpochybnil, ale, naopak, předkládá, v jednom z těchto svých vyjádření, ze dne , datum, , jen jakousi filipiku na téma oprávněnosti umístění dotčeného reklamního zařízení, čímž tak, vlastně, však dává najevo i své vlastnictví k tomuto reklamnímu zařízení, jelikož, z logiky věci, vyplývá, že kdyby žalova