ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2024:24.C.184.2023.1 Datum: 2024-11-28 Předmět: O zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 84 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 75 z. č. 257/2016 Sb."] ["podvod""postoupení pohledávky""postoupení smlouvy""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím (["§ 84 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 75 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel 1. 1. 2022 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) smlouvu o povoleném debetu č. , IBAN, , na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet se smluvním úrokem ve výši 21,90 % ročně a s dalšími poplatky s tím, že žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a byl oprávněn úvěr kdykoliv částečně nebo zcela splatit, kdy každou platební transakcí ve prospěch účtu se úvěr splácí a znovu se obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Původní věřitelka žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas, pročež původní věřitelka přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s produktovými podmínkami dne 8. 8. 2022. Pohledávka za žalovaným byla z původní věřitelky postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2022 na společnost , právnická osoba, a z této společnosti pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podstatné tu je, že poskytnutí úvěru je službou, která byla žalovanému poskytnuta původní věřitelkou v jejím sídle (srov. rozsudek SDEU ze dne 15. 6. 2017, věc C-249/16 Saale Kareda proti Stefan Benkö), čímž je založena příslušnost (nejen mezinárodní, ale i místní) zdejšího soudu, přestože žalovaný má aktuálně trvalé bydliště na Slovensku.4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 21. 4. 2023 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno dne 20. 9. 2023 prostřednictvím mezinárodního dožádání přes slovenský soud. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:6. Původní věřitelka a žalovaný dne 24. 6. 2020 uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě níž se původní věřitelka zavázala žalovanému zřídit a vést běžný bankovní účet a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednané ceny (prokázáno smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb).7. Původní věřitelka a žalovaný dne 1. 1. 2022 uzavřeli smlouvu o povoleném debetu č. , Anonymizováno, , na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně a s dalšími poplatky s tím, že žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně nebo zcela splatit, kdy každou transakcí ve prospěch účtu se úvěr splácí a znovu se obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše (prokázáno návrhem smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, akceptací návrhu smlouvy, údaji klienta, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami pro úvěry).8. Původní věřitelka v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že jeho součástí jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře původní věřitelky. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a poskytl původní věřitelce souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti původní věřitelky. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním místa bydliště). Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod a kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: o aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o integrované score – kombinace behaviorálního score (je napočítáno na základě platební historie na stávajících úvěrových produktech v RBCZ) a transakčního score (vychází z transakčního chování na běžných účtech klienta) o BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), o SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Žalovaný dostal nabídku na základě průměrných příjmů na běžném účtu ve výši 73 703 Kč (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta). Dle aplikace CBL nebyla k žalovanému nalezena negativní informace, subjekt byl v pořádku (prokázáno výpisem z interního systému původní věřitelky). Žalovaný doložil původní věřitelce potvrzení od zaměstnavatele , Anonymizováno, dle něhož jeho čistý měsíční příjem za leden 2021 činil 29 333 Kč, za únor 2021 činil 22 802 Kč a za březen 2021 činil 27 338 Kč (prokázáno potvrzením příjmů od zaměstnavatele). Žalovanému od zaměstnavatele , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy chodily pravidelné platby na účet, a to dne 13. 12. 2021 částka 29 039 Kč, dne 16. 11. 2021 částka 24 174 Kč a dne 18. 10. 2021 částka 23 855 Kč (prokázáno mimořádným výpisem z účtu , Anonymizováno, / CZK, výpisem z osobního účtu).9. Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr, ale žalovaný nehradil splátky řádně a včas (prokázáno výpisem z povoleného debetu, výpisem z osobního účtu, výpočtem kapitalizovaného smluvního úroku). Původní věřitelka proto úvěr zesplatnila ke dni 8. 8. 2022 (prokázáno prohlášením o okamžité spl