24 C 302/2024-43 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně provedla dne 4. 10. 2021 úplný odtah motorového vozidla žalované RZ , SPZ, byla nucena jej umístit na parkovišti provozovaném žalobkyní. Cena za odtah a parkovné je určena dle příslušného nařízení , Anonymizováno, v platném znění. Žalobkyně v souladu se zákonným postupem vozidlo prodala za cenu 6 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občanem Vietnamu. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (Praha, 12. 10. 1982; č. 98/1984 Sb.) se neurčují zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 a násl. tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.4. Účastníky soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 21. 11. 2024 a žalované bylo doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 4. 11. 2024. Účastníci na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovali. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně, jež je , Anonymizováno, oprávněna k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně), vykonala jako vlastník komunikace dne 14. 10. 2021 technický úkon dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), který spočíval v úplném odtahu vozidla RZ , SPZ, , jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaná, přičemž téhož dne jej žalobkyně umístila na parkovišti, odkud bylo dne 25. 9. 2023 převezeno na následný prodej, přičemž žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě (prokázáno zápisem o místním šetření, fotografiemi, protokolem o odtahu vozidla, sdělením z registru silničních vozidel). Žalobkyně prodala vozidlo za cenu 6 500 Kč (prokázáno rozhodnutím , adresa, , odbor životního prostředí a dopravy, sdělením o nabytí právní moci rozhodnutí o prodeje vozidla, potvrzením o udělení příklepu). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky, vrácenou obálkou).6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající z mimosmluvního závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), přičemž podle čl. 4 je rozhodným právem právo české.8. Žalobkyně dle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích zrealizovala v souladu s předpisy , Anonymizováno, odtah vozidla žalované. Žalovaná zaviněně porušila zákonnou povinnost ve smyslu § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalobkyni tím vzniklo právo na náhradu škody podle § 2951 a násl. o. z. ve spojení s § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, přičemž vzniklá škoda odpovídá ceně účelně vynaložených nákladů, za něž se v této věci považuje cena úplného odtahu stanovená nařízením Rady hlavního města o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, tedy 1 900 Kč za úplný odtah vozidla, 250 Kč za první až třetí den střežení na odtahovém parkovišti, 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Povinnost uhradit cenu za odtah a střežení provedené žalobkyní stíhá provozovatele vozidla, jímž je žalovaná. Žalovaná způsobila žalobkyni škodu odpovídající nákladům na úplný odtah vozidla (1 900 Kč) a dále škodu odpovídající nákladům na střežení vozidla na parkoviště dle příslušného nařízení. Žalovaná coby škůdce je proto žalobkyni coby poškozené povinna uhradit žalobou po právu uplatněnou částku, a to po odečtení ceny za prodej vozidla uskutečněný v souladu s § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, jakož i zákonný úrok z prodlení. Neuhrazením dluhu se podle § 1968 o. z. žalovaná ocitla v prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.9. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 340 Kč. Tyto náklady sestávají z účelně zaplaceného soudního poplatku v částce 4 740 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů (zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. 600 Kč.