24 C 421/2023-62 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlou soudu 10. 10. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným 2. 10. 2019 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 9. 12. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 468 184 Kč, viz Smlouva o úvěru č. , IBAN, , který žalobkyně vyplatila na běžný účet žalovaného v plné výši (dále také jako „úvěr 1“). Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient žalobkyni udělil v rámcové smlouvě). Dle smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit splátku úvěru v celkové výši 10 067 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 5,9 % ročně, a to vždy k 15. dni měsíce počínaje dnem 15. 1. 2022, předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 15. 5. 2026. Dodatkem č. , hodnota, k byla provedena změna data splátek z 15. dne v měsíci na 10. den v měsíci. Počínaje splátkou ke dni 10. 2. 2023 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas, žalobkyně proto přistoupila dne 7. 6. 2023 k zesplatnění úvěru. Výše pohledávky žalobkyně je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 362 178,85 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění ve výši 5 187,04 Kč, žalobce požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu (to vše dále též jako „nárok 1“).2. Dne 18. 12 .2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 100 000 Kč, viz smlouva o úvěru č. , IBAN, . Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. , IBAN, schválen a dne 18. 12. 2021 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši (dále také jako „úvěr 2“). Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně postupovala dle shodných principů jako u nároku 1. Žalovaný byl zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výš 2 000 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 9,9 % ročně, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24. 1. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 24. 5. 2027. Dne 22. 9.2022 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, , na základě kterého byla provedena změna data splátek z 24. dne v měsíci na 15. den v měsíci. Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 2. 12. 2022 žalobce s žalovaným sjednali splátkové prázdniny - odklad splátek úvěru č. , IBAN, splatných dne 15. 12. 2022 a dne 15. 01. 2023. Počínaje splátkou ke dni 15. 2. 2023 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny, žalobkyně proto přistoupila dne 7. 6. 2023 k zesplatnění úvěru. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 85 308,86 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 916,99 Kč. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu (to vše dále též jako „nárok 2“).3. Dne 15. 3. 2022 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 107 020 Kč, viz Smlouva o úvěru č. , IBAN, . Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl dne 16. 3. 2022 vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši (dále také jako „úvěr 3“). Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně postupovala dle shodných principů jako u nároku 1. Žalovaný byl zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 1 897 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,4 % ročně, a to vždy k 24. dni měsíce. Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě byla provedena změna data splátek z 24. dne v měsíci na 15. den v měsíci. Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 2. 12. 2022 žalobkyně s žalovaným sjednali splátkové prázdniny - odklad splátek úvěru č. , IBAN, . Počínaje splátkou ke dni 15. 2. 2023 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny, žalobkyně proto přistoupila dne 7. 6. 2023 k zesplatnění úvěru. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 104 193,39 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění (kapitalizovaný úrok) ve výši 6 194,87 Kč. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu (to vše dále též jako „nárok 3“).4. Dne 29. 3. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, dne 29. 3. 2021 mu bylo schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání (dále také jako „úvěr 4“). Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně postupovala dle shodných principů jako u nároku 1. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat a žalobkyně přistoupila následně dne 7. 6. 2023 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 26 266,70 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 95,67 Kč. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu (to vše dále jen jako „nárok 4“)., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný na úvěr 1 zaplatil celkem částku 151 005 Kč, na úvěr 2 částku 30 000 Kč, na úvěr 3 částku 22 764 Kč a na úvěr 4 uhradil obchodní úrok v částce 5 862,52 Kč. K posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně doplnila, že ohledně úvěru 4 vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný, který uvedl, že jeho měsíční příjem činí 468 000 Kč; při posuzování příjmů žalobkyně vycházela vzhledem k nízké výši úvěru z tvrzení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuvedl žádné výdaje, vycházela žalobkyně z výdajů v částce 3 860 Kč. Ohledně úvěrů 1, 2 a 3 vycházela z toho, že žalovaný bydlí v nájmu, je ženatý, vyživuje jednu osobu, má jiné splátky v částce 11 875 Kč (úvěr 1, 2) a 12 067 Kč (úvěr 3), příjmy ostatních členů domácnosti činí 22 000 Kč, výdaje domácnosti činí 18 000 Kč, dle expertní analýzy žalobkyně činí výdaje domácnosti 9 170 Kč, výdaje žalovaného 3 550 Kč a výdaje za jednu vyživovanou osobu 2 420 Kč. Příjem žalovaného v částce 468 000 Kč ročně žalobkyně ověřila z daňového přiznání žalovaného za předcházející období.6. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 29. 1. 2024 žalobu částečně zpět, neboť žalovaný po podání žaloby na svůj dluh uhradil dne 16. 11. 2023 částku 11 250 Kč a dne 1. 12. 2023 částku 11 250 Kč. O zastavení řízení v tomto rozsahu soud rozhodl usnesením ze dne 21. 2. 2024, č. j. , spisová značka, . Žalobkyně pak v uvedeném podání, resp. petitu ve znění částečného zpětvzetí, požadovala nad rámec původního žalobního návrhu, bez dalšího odůvodnění, i zaplacení částky 2 432 Kč (písmeno e) petitu dle podání ze dne 29. 1. 2024).7. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Moldavské republiky a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (Moskva, 12. 8. 1982; č. 95/1983 Sb.), neupravuje zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 17 a 18 citovaného nařízení, když žalovaný má na adrese uvedené v záhlaví rozsudku, v České republice od 27. 8. 2019 (tj. v době