29 C 396/2023-39 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovanému poskytla zdravotní péči s následnou hospitalizací. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči ve dnech , datum, – , datum, , přičemž náklady za toto ošetření byly žalovanému vyúčtovány fakturou ze dne , datum, č. , hodnota, na částku 30 857 Kč, která byla splatná dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, byl povinen tyto náklady uhradit. Žalovaný svůj dluh uznal uznáním dluhu ze dne , datum, . Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. V této věci jde o věc s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, proto soud aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) cit. nařízení, neboť žalovaný měl plnit žalobkyni na území České republiky.3. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne , datum, . Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.5. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči s hospitalizací ve dnech od , datum, do , datum, . Žalovaný není pojištěn v rámci veřejného zdravotního pojištění, proto mu žalobkyně vystavila za poskytnutou zdravotní péči fakturu č. , hodnota, znějící na částku 30 857 Kč s tím, že jednotlivé léčebné úkony jsou specifikovány v této faktuře a soud na ni odkazuje. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal, a to uznáním dluhu ze dne , datum, . Žalovaný výše uvedenou částku žalobkyni neuhradil, proto žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (důkazy: faktura ze dne , datum, s přehledem o faktuře, ověření platnosti pojištění, uznání dluhu ze dne , datum, , upomínka žalobkyně ze dne , datum, spolu s přehledem upomínek).6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.8. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči. Jelikož žalovaný nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla mu poskytnutím zdravotní služby podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit, přičemž k tomuto se i žalovaný zavázal v prohlášení pacienta. Svůj dluh ve výši 30 857 Kč žalovaný vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše v uznání dluhu ze dne , datum, , které soud považuje za tvrzení žalobkyně a na něž soud odkazuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 916/2003 ze dne 22. června 2004 nebo sp. zn. 32 Odo 315/2004 ze dne 26. ledna 2005).9. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tím, že žalovaný na dlužnou částku ničeho nehradil, dostal se do prodlení a žalobkyně má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 435 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 235 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.