47 C 93/2024-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1 Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dle jejího zjištění žalovaný byl provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , a neměl v době od , datum, do , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky , částka, jako příspěvku za 63 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, když výše příspěvku činí , částka, denně. Výzva k zaplacení příspěvku byla žalovanému doručena a splatnost příspěvku nastala dnem , datum, . Žalobkyně se dále domáhá zaplacení částky celkem , částka, jako nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek.2 Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili k tomu, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a soud tak předpokládal jejich souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3 Na základě zjištění učiněných z předložených listin (informace z Registru silničních vozidel, údaje o vozidle, výzvy k úhradě včetně doručenek, předžalobní výzva) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:4 Žalovaný byl v uvedeném období provozovatelem výše uvedeného vozidla, které v období uvedeném v žalobě nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále „zákon“), přičemž tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 tohoto zákona. Žalobkyně získala údaje o vozidlu, o osobě provozovatele a o tom, že v uvedeném období nebylo pojištěno, postupem uvedeným v § 15 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 zákona. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona, podle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno, přičemž tento příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999Sb., činil 47 Kč za jeden den. Žalobkyně splnila povinnost vyplývající z § 4 odst. 6 zákona odeslat žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku od jednoho roku, kdy se dozvěděla, že žalovaný je provozovatelem předmětného vozidla. Zároveň výzva splňuje požadavky uvedené v § 4 odst. 7 zákona (důvod vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení příspěvku a nákladů, lhůta ke splnění povinnost v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy, poučení o právech a povinnostech adresáta výzvy).5 V řízení bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nárok žalobkyně nevznikl, nebo že žalovanou částku zcela či částečně uhradil. Žalovaný byla však v řízení nečinný. Soud proto žalobě na zaplacení částky , částka, vyhověl. Dále byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky 300 Kč, která představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona.6 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .