60 C 168/2023-128 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že je dědičkou ze zákona po zesnulém , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelém dne , datum, (dále též jen „zůstavitel“), a to ve třetí dědické třídě. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odkázána k tomu, aby podala žalobu proti žalované, která byla označena jako závětní dědička po zůstaviteli. Žalobkyně dále uvedla, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, a to závěť ze dne 18. 2. 2020 sepsanou formou notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářským kandidátem, zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v Praze, , Anonymizováno, (dále jen „závěť), kterou zůstavitel povolal k dědění žalobkyni, žalovanou a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, (dále též jen „, jméno FO, či , jméno FO, “). , jméno FO, byla shora uvedenou závětí povolána k dědění jednotky č. , Anonymizováno, nacházející se na adrese , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , a to včetně veškerého příslušenství a vybavení. Dále byla povolána k dědění bankovních účtů zůstavitele vedených u Trinity Bank, a. s. Žalovaná byla ustanovena náhradní dědičkou v případě, že by , jméno FO, z jakéhokoliv důvodu nedědila. Mimo jiné byla žalovaná povolána k dědění jednotky č. , Anonymizováno, nacházející se na adrese , Adresa žalobkyně, , zapsané na LV č. , hodnota, a č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , a to včetně veškerého příslušenství a vybavení. Žalovaná byla rovněž povolána dědičkou bankovního účtu zůstavitele č. , č. účtu, , vedeného u České spořitelny, a. s. Pokud by žalovaná nedědila, tak byla jako náhradní dědička povolána žalobkyně. Žalobkyně byla pak povolána k dědění veškerého zbývajícího majetku zůstavitele, avšak pokud by žalobkyně nedědila, tak náhradní dědičkou byla povolána žalovaná. Zůstavitel však nezanechal žádný další majetek, zanechal pouze majetek, k jehož dědění byla povolána , jméno FO, a žalovaná, proto žalobkyni nezanechal žádný podíl z pozůstalosti. Následně , jméno FO, dědictví po zůstaviteli odmítla, proto jedinou dědičkou ze závěti je žalovaná. Žalobkyně namítla neplatnost závěti, neboť se domnívá, že zůstavitel neprojevil při sepisu závěti vážnou vůli, jednal pod vlivem podstatného omylu a k sepsání závěti byl donucen osobami, které jej k sepisu závěti doprovázeli. K tomuto žalobkyně dále uvedla, že byla jediným sourozencem zůstavitele, což vedlo k velmi silnému poutu mezi nimi, přičemž ji nikdy neinformoval o tom, že má v úmyslu sepsat závěť, což vypovídá taktéž o tom, že zůstavitel jednal v podstatném omylu, neboť by ji o tomto záměru určitě informoval, a to s ohledem na jejich blízký vztah. Zůstavitel byl v posledních letech svého života velmi nemocný, měl problémy s pohybem, trpěl nespavostí (na nespavost mu byly předepsány léky) a silným třasem rukou. V důsledku špatného zdravotního stavu byl zůstavitel lehce ovlivnitelný, zranitelný a náchylný k manipulaci od třetích osob. Skutečnost, že byl žalovaný k notáři doprovázen dvěma cizími osobami, kdy jedna z nich byla povolána jako dědička velké části majetku, svědčí i o možnosti, že byl na zůstavitele před sepsáním nebo při sepsání závěti vyvíjen nátlak. Taktéž podpis zůstavitele na závěti není jeho vlastnoručním podpisem, neboť neodpovídá zdravotnímu stavu a věku zůstavitele, neboť podpis je energický a chybí jakákoliv roztřesenost. Podpis nelze jednoznačně identifikovat. V daném případě mohlo dojít k oklamání notářského kandidáta, který závěť sepisoval. K tomuto žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 21 Cdo 51/2008. Dále žalobkyně uvedla, že zůstavitel v březnu 2020 prodělal operaci zhoubného nádoru ledviny a jeho poslední hospitalizace, z důvodu zápalu plic a akutního onemocnění COVID-19, trvala od 20. 9. 2023 až do jeho smrti, tj. do , datum, . K žalované žalobkyně uvedla, že se jedná o zcela cizí osobu, neboť do ČR přicestovala se svým manželem v roce 2019. Žalovaná již dne 18. 12. 2020 doprovázela zůstavitele k notáři, přičemž je velmi podezřelé, že by se zůstavitel mohl se žalovanou dostatečně seznámit a sepsat v její prospěch závěť, když od jejich seznámení a sepsání závětí uplynul teprve jeden rok. Žalobkyně taktéž poukazovala na to, že zůstavitel dědicům odkázal i majetek, který nebyl v jeho vlastnictví, a to konkrétně finanční prostředky ve výši 1 440 367 Kč, které byly sice na bankovním účtu zůstavitele, avšak patřily do vlastnictví žalobkyně, která jej měla na jeho bankovním účtu z důvodu, že tato finanční částka bude kryta tzv. pojištěním pohledávek z vkladů, kdy pravidelné úroky z těchto finančních prostředků žalobkyni zůstavitel pravidelně poukazoval na její bankovní účet, tj. nejednalo se o dar žalobkyně vůči zůstaviteli. Tyto peněžní prostředky žalobkyně získala prodejem bytové jednotky č. , Anonymizováno, zapsané v k. ú. , adresa, , kdy kupní cena byla sjednána v celkové výši 7 200 000 Kč. I tato skutečnost, že zůstavitel odkázal finanční prostředky, které nebyly v jeho vlastnictví, shora uvedeným dědičkám, tak potvrzuje to, že jednal pod vlivem podstatného omylu ve smyslu § 1529 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně dále uvedla, že se zůstavitel při hovoru se žalobkyní zmínil o žalované jako o vnoučeti, což taktéž dokládá jeho manipulovatelnost a odcizení od reality. Konečně žalobkyně nezpochybnila povolání , jméno FO, jako dědičky, neboť ta byla dlouholetou kamarádkou zůstavitele.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť ji považuje za nedůvodnou a šikanózní. Na svoji obranu uvedla, že se zůstavitelem měla během posledních 14 let velmi blízký vztah. Žalovanou se zůstavitelem seznámila , jméno FO, , která je vzdálenou příbuznou žalované, a to v roce 2009, když byla v ČR na dovolené se svým manželem. Od této doby se žalovaná vždy během návštěv ČR opakovaně se zůstavitelem setkávala (společně trávili čas jako rodina). Žalované bylo v roce 2007 uděleno povolení k trvalému pobytu v ČR a v roce 2017 zůstavitel udělil žalované a jejímu manželovi souhlas se zajištěním ubytování v jeho bytě na adrese , adresa, . V roce 2019 se žalovaná se svým manželem a dcerou přestěhovala do ČR, přičemž od této doby se společně se zůstavitelem a , jméno FO, pravidelně stýkali. Všichni společně oslavovali svátky, pravidelně chodili na procházky, manžel žalované opakovaně doprovázel zůstavitele a , jméno FO, do lékařských zařízení a obchodů. Žalovaná s manželem taktéž obstarávali pro zůstavitele další potřeby, platili za něj v obchodech a zajišťovali drobné opravy a údržbu jeho bytů. Žalovaná taktéž v posledních dvou letech pro zůstavitele vařila. Dne 20. 9. 2022 zavolala žalovaná zůstaviteli sanitku, neboť ji požádal o zdravotní pomoc. Následně byl žalovaný převezen do Thomayerovy nemocnice, kde mu byl diagnostikován COVID-19 a zánět plic. Žalovaná s manželem pravidelně zůstavitele v nemocnici navštěvovali. Následně byl zůstavitel převezen do Nemocnice sv. Alžběty, kdy první dva měsíce jeho pobytu platila žalovaná. Žalovaná dále uvedla, že v roce 2020 se zůstavitel připravoval na operaci ledvin, které se velmi obával. V tuto dobu se zůstavitelem bydlela , jméno FO, , která se bála toho, že bude žalobkyní z bytu zůstavitele vyhozena, proto zůstavitel požádal žalovanou a jejího manžela o obstarání notáře. Následně manžel žalované a žalovaná odvezli zůstavitele a , jméno FO, , která se taktéž rozhodla sepsat vlastní závěť, k notáři. Žalovaná byla přítomna prvního setkání zůstavitele s notářem. Na druhém setkání proběhlo sepsání závěti se zůstavitelem, avšak tohoto setkání již žalovaná přítomna nebyla. Zůstavitel nebyl při sepisování závěti pod žádným nátlakem, byl způsobilý nabývat práva a povinnosti. Žalovaná dále uvedla, že zůstavitel byl při sepisování závěti identifikován, proto námitka žalobkyně o pravosti podpisu je zcela lichá. Žalovaná se taktéž dozvěděla, že po sepsání závěti zůstavitel žalobkyni daroval pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, , proto není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by jí nebyl žádný majetek zanechán. Po smrti zůstavitele žalovaná zjistila, že ten napsal již v roce 2017 skoro totožnou závěť jako v roce 2020. V roce 2020 zůstavitel zrušil bankovní příkaz k převodu úroků na účet žalobkyně, přičemž žalobkyně proti tomuto v dalších dvou letech nevznesla žádné námitky. Žalobkyně měla dispoziční právo k účtu zůstavitele a v den smrti zůstavitele převedla všechny jeho peníze na svůj bankovní účet, ačkoliv dispoziční právo okamžikem smrti zůstavitele ztratila. V roce 2023 navštívila žalobkyně , jméno FO, v domově pro seniory, kde jí řekla, že je „bezdomovkyní a nic podle závěti nedostane“. Zůstavitel si v žádném případě nemyslel, že žalovaná je jeho pravou vnučkou, avšak občas ji vnučkou nazýval, a to s ohledem na jejich věkový rozdíl a dobré vztahy.3