ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2024:60.C.199.2024.1 Datum: 2024-11-27 Předmět: o zaplacení 10 168 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["dodávky energie""smlouva o sdružení"]
O co šlo: o zaplacení 10 168 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Žalobkyně dodávala na základě shora uvedené smlouvy žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , přičemž k zahájení dodávky elektřiny došlo dne , datum, . Žalobkyně vyúčtovávala žalované odebranou elektřinu fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, na částku , částka, , a to za období od , datum, do , datum, . Žalovaná na fakturu ničeho neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, přičemž určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 tohoto nařízení platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, proto je ve věci dána pravomoc věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.3. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno , datum, . Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaná projevila souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.5. Žalovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní smlouvu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, ve které byla dohodnuta povinnost žalobkyně dodávat žalované elektřinu a povinnost žalované za dodávky zaplatit (zjištěno ze smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, a všeobecných podmínek poskytování služeb). Za období od , datum, do , datum, žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností , datum, , na kterou žalovaná ničeho neuhradila (zjištěno z vyúčtování za elektřinu ze dne , datum, ). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, vč. potvrzení o podání).6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.7. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).8. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa žalované. Žalovaná měla povinnost za dodanou energii zaplatit cenu vyúčtovanou žalobkyní. Žalobkyně za spotřebu elektřiny za období od , datum, do , datum, vyúčtovala částku , částka, . Žalovaná tuto částku žalobkyni řádně a včas neuhradila.9. Žalovaná žalobkyni žalovanou částku včas neuhradila, proto se dostala podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), do prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.