7 C 35/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalované v rámci řízení u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, o žalobě na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu č. , hodnota, , , adresa, , která byla žalobkyni ze strany žalovaných zaslána dne , datum, , podali dne , datum, vzájemný návrh, kterým se domáhaly, aby byla žalobkyni uložena povinnost byt vyklidit a předat jej žalovaným. Uvedly, že žalobkyně užívá předmětnou bytovou jednotku od , datum, , přičemž v září , Anonymizováno, jí byla doručena výpověď z nájmu, který tak byl ukončen k , datum, ; od , datum, žalobkyně užívá byt bez právního důvodu. Nerozporují, že žalobkyně v bytě učinila několik rekonstrukcí a jsou připraveny po vyklizení bytu dostát své zákonné povinnosti s poukazem na to, že nájemné bylo přes rekonstrukce zvyšováno jen velmi málo. Rovněž uvedly, že žalobkyně podala návrh na zrušení usnesení členské schůze, kterým byl byt prodán žalovaným, přičemž žaloba byla pravomocně zamítnuta Městským soudem v Praze (sp. zn. 72 Cm 31/2020) i Vrchním soudem v Praze. Jednání žalovaných je zcela v souladu s § 2288 dost. 2, písm. a) a b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neboť žalovaná , Jméno žalované A, nemá žádného vlastního bytu a byt, jehož je spoluvlastnicí, potřebuje pro sebe, neboť bydlí v bytě o velikosti , Anonymizováno, s rodiči. Tím, že , Jméno žalované A, spoluvlastní byt, nesplňuje podmínky pro přenechání bytu od obce. Žalobkyni navíc vznikne nárok na vypořádací podíl v družstvu ve výši cca , částka, . Nakonec žalované podotkly, že žalobkyně vede s předchozím vlastníkem bytu a následně s nimi řadu soudních jednání a neplatí zvýšené nájemné. Zamítnut byl rovněž její návrh na uložení povinnosti uzavřít nájem k družstevnímu bytu, a to v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, .2. Žalobkyně s protinávrhem nesouhlasila a navrhla jej zamítnout s tím, že tvrzení žalovaných jsou nepravdivá a účelová. Žalobkyně provedla na své náklady ve vybydleném bytě rozsáhlou a nákladnou rekonstrukci a dne , datum, se stala členkou družstva. Opakovaně projevovala zájem o koupi bytu a vyjednávala o ceně. Žalované však byly členskou schůzí preferovány, neboť žalobkyně se nebála projevovat svůj nesouhlas s některými kroky vedení družstva. Na koupi bytu si vzala , částka, úvěr. Žalobkyně tak má za to, že výpověď není oprávněná, že korporace nesmí svého člena bezdůvodně znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy – protinávrh žalovaných tak není důvodný.3. Usnesením č. j. , spisová značka, z , datum, soud rozhodl o vyloučení protinávrhu k samostatnému projednání.4. Při jednání konaném , datum, setrvaly na svých stanoviscích týkajících se vzájemného návrhu. Žalované zrekapitulovaly, že jsou dány důvody pro vyklizení nemovitosti s tím, že navrženou lhůtu 1 měsíce považují za přiměřeno, neboť byt je neoprávněně užíván již po dobu 12 měsíců.5. Žalobkyně oproti tomu uvedla, že nejsou splněny podmínky pro vyklizení nemovitosti a že nemá kde bydlet. Je věku blízkého důchodovému věku, má dceru na mateřské dovolené a nemá manžela. Sociální podmínky jsou tak ve prospěch zachování jejího nájmu oproti žalované , Jméno žalované A, , která je mladým člověkem na začátku svého profesního života s výhledem možné koupě bytu v budoucnu. Situace žalobkyně je naopak velmi složitá a existují zde okolnosti zvláštního zřetele hodné (sociální aspekt), z důvodu kterých by nemělo být rozhodnuto o vyklizení. Žalobkyně je v daném sporu slabší stranou. Mimo to pak trvá na tom, že výpověď žalovaných trpí jak po formální stránce, tak i odporuje dobrým mravům, neboť ani jedna z žalovaných nemá naléhavou bytovou potřebu, resp. má své vlastní bydlení zajištěno. Žalovaná , Jméno žalované B, je vlastnicí další nemovitosti ve Vršovicích, ve kterém s ní žije mimo jiné i žalovaná , Jméno žalované A, , jejíž bytová potřeba je tak plně saturována. Žalobkyně upozornila zároveň na rozmíšky mezi žalovanou , Jméno žalované A, a jejím přítelem, avšak v rámci řízení o určení neplatnosti výpovědi nebylo soudem náležitě zjištěno, zda výpovědní důvod je reálný nebo fiktivní a zda byly naplněny důvody pro výpověď. Žalobkyně navíc spatřuje rozpornost v označeném důvodu, neboť jedna ze spolupronajímatelek chce byt pro sebe a druhá pro svého rodinného účastníka. Navrhla několik důkazů k prokázání podmínek pro výpověď a zda u , Jméno žalované A, existuje naléhavá bytová potřeba a potřeba osamostatnit se od rodičů, jakož i k prokázání svého sociálního statusu a vlastní bytové potřeby. Dodala, že proti rozhodnutí odvolacího soudu o určení neplatnosti výpovědi podala dovolání a navrhla řízení do rozhodnutí o něm přerušit.6. Soud při jednání usnesením zamítl žalobkynin návrh na přerušení řízení z důvodu podaného dovolání v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu z důvodu nehospodárnosti, toto usnesení nabylo právní moci vyhlášením.7. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že žalobkyně nadále užívá bytovou jednotku č. , hodnota, v , Anonymizováno, , , adresa, , a zároveň že jí byla ke dni , datum, doručena výpověď žalovaných z nájmu.8. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění.9. Výpověď z nájmu, který vznikl základě smlouvy ze dne , datum, , byla dána dopisem datovaným dne , datum, ., s odůvodněním, že spoluvlastnice a pronajímatelka , Jméno žalované A, jej potřebuje k zajištění vlastní bytové potřeby a , Jméno žalované B, potřebuje byt pro dceru. Výpovědní lhůta je tříměsíční a běží od prvního kalendářního měsíce následujícího poté, co byla výpověď doručena. Žalobkyně byla zároveň poučena o možnosti podat žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi dle § 2290 občanského zákoníku (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ).10. Obvodní soud pro , adresa, rozsudkem č. j. , spisová značka, z , datum, žalobu žalobkyně na určení, že výpověď z nájmu bytu zaslaná žalovanými ke dni , datum, není oprávněná, zamítl, a uložila žalobkyni nahradit žalovaným náklady řízení. Zkonstatoval (bod 25), že žalované daly žalobkyni výpověď, neboť žalovaná , Jméno žalované A, jako podílová spoluvlastnice chce byt užívat pro svoji potřebu, tedy z důvodu uvedeného v § 2288 odst. 2 písm. a) a b) občanského zákoníku a žalovaná , Jméno žalované B, chce, aby byt užívala dcera , jméno FO, , tedy z důvodu uvedeného v § 2289 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Důvod výpovědi podle písm. a) má přitom přednost, neboť má-li byt, jehož nájem je vypovídán, užívat pronajímatel, je výpovědní důvod podle předmětného ustanovení naplněn bez dalšího. Soud se tak v řízení nezabýval tvrzeními ohledně možnosti či nemožnosti žalované , Jméno žalované A, zajistit si své bytové potřeby jinak, neboť právo užívat své vlastnictví pro sebe má každý vlastník zaručen již na ústavní úrovni. Bylo na žalobkyni, která s výpovědí bytu nesouhlasí, aby v řízení o žalobě na neoprávněnost výpovědi podle § 2290 občanského zákoníku tvrdila a prokázala okolnosti, jimiž existenci uplatněného výpovědního důvodu vyvrátí. Půjde přitom o takové konkrétní okolnosti, z nichž bude možné usoudit, že prohlášení pronajímatele o záměru (vůli) využít byt pro sebe (k vlastnímu bydlení) není pravdivé. Taková tvrzení však žalobkyně nevznesla a pouze zdůrazňovala svoji nelehkou bytovou situaci, která však nemá stejně jako okolnost, zda má možnost si pronajímatel zajistit bydlení jinak, vliv. Byl-li deklarovaný účel výpovědi nepravdivý a žalovaná , Jméno žalované A, bytovou jednotku po vyklizení v přiměřené době nezačne užívat, může se žalobkyně domáhat znovu pronajmutí bytu či odškodnění dle § 2289 občanského zákoníku. Její práva jsou tak dostatečně chráněna. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, (zjištěno z Rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, z , datum, ).11. Městský soud v Praze rozsudkem č. j. , spisová značka, z , datum, rozsudek prvního stupně potvrdil, resp. ve výroku II. potvrdil ve znění, že se žalobkyni ukládá povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení, a uložil žalobkyni uhradit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení. K tomu zkonstatoval (bod 19 a 20), že výpověď nájmu bytu byla učiněna písemně, jak vyžaduje § 2286 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku. Listina je datována a podepsána oběma pronajímatelkami a je nesporné, že byla řádně doručena žalobkyni. Ve výpovědi je nezaměnitelným způsobem uveden důvod, pro který pronajímatelky k vypovězení nájmu přistoupily. Z textu listiny je totiž zřejmé, že předmětný byt potřebuje , Jméno žalované A, pro vlastní bytovou potřebu (aby si zařídila vlastní samostatný rodinný život). V listině je uveden i odkaz na § 2288 odst. 2 občanského zákoníku, které tento výpovědní důvod upravuje. Skutečnost, že zde již není doplněn odkaz na písm. a), je nerozhodná; výpovědní důvod je i tak dostatečně konkretizován. Z výpovědi z , datum, vyšlo rovněž najevo, že pronajímatelky poučily nájemkyni i o j