15 C 93/2025-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou vůči žalovanému domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, za dobu od , datum, do , datum, (kdy ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nic nesporoval a souhlasil s rozhodnutím bez jednání (byť fikcí), jak plyne z níže uvedeného.3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu (usnesení na č.l. 12 spisu), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud ze všech listin založených žalobkyní, které posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a má je za pravé a věrohodné, jakož i dostatečné ke zjištění skutkového stavu, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem i provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, za dobu od , datum, do , datum, . V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 166 dní, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou, přičemž splatnost příspěvku nastala v souladu s právními předpisy dne , datum, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán dopisem, s výzvou k plnění. Žalovaná částka se skládá jednak z částky , částka, , odpovídající základu příspěvku , částka, , vynásobeného počtem dnů bez pojištění, tj. 166 dny a dále z poplatku , částka, , spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (zjištěno: výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výzvou k úhradě příspěvku, upomínkami k úhradě příspěvku, předžalobní výzvou, podacím archem, záznamem sledování zásilek z portálu PoštaOnline).5. Soud dospěl k následujícímu stručnému právnímu posouzení:6. Na předmět sporu, s ohledem na dobu, kdy byl předmětný vůz bez povinného ručení je třeba aplikovat ust. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od , datum, (dále jen „nZPOV“). Žalobkyně dle § 49 písm. a) a § 95 odst. 3 nového ZPOV spravuje garanční fond včetně správy aktiv souvisejících s tímto fondem. Ustanovení § 6 odst. 1 nZPOV stanoví, že provozovatel tuzemského vozidla (s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy) zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel; případně po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Dle § 6 odst. 2 nZPOV se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidla na pozemních komunikacích. Ustanovení § 2 odst. 15 z. č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích pak stanoví, že provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Dle § 38 odst. 1 a 3 nZPOV pojistitelé poskytují žalobkyni údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti. Ministerstvo dopravy pak poskytuje žalobkyni jí vedené údaje o vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích včetně osobních údajů a o údajů o evidenčních změnách. Žalobkyně tyto údaje dle § 39 ve spojení s § 45 nZPOV zpracovává mimo jiné právě za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 nZPOV. V případě, že provozovatel tuzemského vozidla poruší povinnost podle § 6 odst. 1, zaplatí žalobkyni dle § 45 odst. 2-4 příspěvek za každý den porušení povinnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, po které byla porušena povinnost dle § 6 odst. 1 nZPOV, a výše denní sazby dle druhu vozidla. Na základě výše uvedeného postupu dle § 39 nZPOV žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu nebylo v rozhodném období uzavřeno pojištění odpovědnosti a provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 46 nZPOV žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši , částka, . Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která v předmětném případě činila , částka, v souladu s § 5 prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Žalobkyni v souladu s § 45 odst. 2 nZPOV vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši , částka, . Výzva obsahovala též poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Žalovaný přesto ničeho ve lhůtě splatnosti (a ani poté) neuhradil a zůstal nečinný.7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku jako prvého dne prodlení žalovaného.8. Žalovaný na svou obranu ničeho netvrdil, nic nesporoval, tím spíše ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, tedy nevyvrátil žalobní tvrzení o neuhrazené dlužné částce, kde se důkazní břemeno ohledně úhrady přenáší na žalovaného. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaný souhlasil fikcí (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalovaného, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany za účast advokátky u jednání.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil ve standardní třídenní délce, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst.1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, dle data poskytnutí úkonů právní pomoci (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Pariční lhůtu soud určil opětovně ve standardní třídenní délce (§ 160 o. s. ř.), přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).