18 C 54/2024-173 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Všichni žalobci se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem , datum, , domáhali, jednak, zrušení svého podílového spoluvlastnictví, ke shora označené bytové jednotce, spolu s příslušnými spoluvlastnickými podíly, na společných částech domu i pozemku, a rovněž pak i nařízení soudního prodeje shora označené jednotky, resp., dotčených nemovitostí, a to ve veřejné dražbě.2. Podepsaný soud v dané věci nařídil jednání, které se konalo dne , datum, , přičemž v této souvislosti soud zjistil, že není opravdu jiné možnosti, nežli takto podanému žalobnímu návrhu vyhovět, když žádný ze spoluvlastníků o dotčené nemovitosti, jakožto o celek, zájem nemá a reálné užívání dotčených nemovitostí, vzhledem k jejich nevelkému rozsahu a rovněž i vzhledem ke značnému počtu spoluvlastníků dotčených nemovitostí, je v praxi zhola nemožné.3. Na základě provedeného dokazování tedy podepsaný soud zjistil, že navrhovatelé jsou, a to i spolu s ostatními účastníky tohoto řízení, podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, přičemž společně na nich disponují 100% podílem, když se jedná o jednotku č. , Anonymizováno, , byt, vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, nacházející se ve 4. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , obci , adresa, , jehož je tato budova součástí, a s touto jednotkou souvisí i spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, , na společných částech předmětné budovy č. p. , Anonymizováno, , přičemž s touto jednotkou souvisí též i spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , včetně veškerých součástí a příslušenství, u , právnická osoba, pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, . Účastníci tohoto řízení sice jsou, jak též z dotyčného listu vlastnictví vyplynulo, kromě shora popsaných nemovitostí spoluvlastníky ještě i další jednotky - , Anonymizováno, , byt, zapsané na stejném listu vlastnictví, kterážto jednotka však předmětem žalobního návrhu není (zjištěno z Výpisu z listu vlastnictví, vedeného Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , jakož i z nesporných tvrzení účastníků).4. Ostatní účastníci (žalovaní) se k žalobě vlastně vůbec nikterak nevyjádřili, až na žalovanou č. , hodnota, (, tituly před jménem, , jméno FO, ), která soudu sdělila, že by si ráda svůj spoluvlastnický podíl ponechala, když též se tato žalovaná vyjádřila i tak, že takto navrhované řešení považuje za nekonstruktivní a neefektivní, jelikož ona další bytová jednotka (viz výše) vlastně nebyla předmětem tohoto řízení, nicméně, nevysvětlila soudu, proč si chce svůj podíl ponechat a též ani nesdělila, zda z dotčených nemovitostí plní či hodlá plnit příslušné fiskální povinnosti (úhradu daně z nemovitostí), a též ani soudu nesdělila, pouze s výjimkou toho, že o předmětné nemovitosti, jakožto o celek, zájem nemá, jak by si tedy ono společné užívání dotčených nemovitostí, spolu s ostatními, mnohočetnými, spoluvlastníky, vlastně představovala. Z tohoto důvodu tedy dospěl soud k závěru, že ona, touto žalovanou projevená, snaha o zachování existence jejího spoluvlastnického podílu na dotčených nemovitostech je pouze jakousi, poněkud bezobsažnou, floskulí, jež ovšem postrádá reálný i praktický obsah a rovněž i smysluplný základ.5. Pokud jde o žalovaného č. , hodnota, (, tituly před jménem, , jméno FO, ), tak ten zase navrhoval soudu, aby soud určil nějakou minimální cenu dotčených nemovitostí, což by ovšem musel učinit soudní znalec, když se jedná o otázku povýtce odbornou, a to až v rámci realizace předmětného prodeje, ale nikoliv soud, při svém rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a proto tedy soud i tuto výhradu vyhodnotil jakožto povýtce nicotnou.6. Ve shora popsaných souvislostech pak soud považuje za nezbytné podotknout, že poněkud nerozumí přístupu dotčených spoluvlastníků, kterým, dle názoru soudu, nic vlastně nebrání v tom, aby se spolu dohodli na prodeji dotčených nemovitostí, a to, např., prostřednictvím nějaké realitní kanceláře, a to zvláště za situace, kdy je, v současné době, stále na trhu s realitami o byty, situované v Praze, značný zájem, což je i podepsanému soudu známo z jeho dosavadní úřední činnosti.7. Soud tedy v dané věci vydal své, výše uvedené, rozhodnutí, když místní příslušnost zdejšího soudu pro takto podaný návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví je dána dle § 88, písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“).8. A i když právní zástupce většiny navrhovatelů tvrdil, že právě většina oněch spoluvlastníků se snažila, ještě před podáním předmětného návrhu, řešit takto nastalou situaci, a to formou prodeje svých spoluvlastnických podílů jednomu ze spoluvlastníků, který by se tak stal výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí, či třetí osobě, tak tyto snahy však selhaly, a to nejen z důvodu velkého množství spoluvlastníků anebo nesouhlasu některých z nich či též i kvůli specifickým podmínkám, kladeným ze strany některých z nich, anebo dokonce i v důsledku absence efektivní komunikace, a pak tedy podepsanému soudu skutečně nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.9. Současně vyhodnotil soud jakožto nespornou skutečnost i to, že se nenašel takový zájemce, který by byl ochoten za dotčené nemovitosti nabídnout adekvátní částku.10. Konečně pak podepsaný soud jakožto nespornou skutečnost vyhodnotil i to, že se v tomto konkrétním případě spoluvlastníci nedokázali dohodnout dokonce ani na zrušení spoluvlastnictví, a proto tedy nezbylo, nežli se, v souladu s ust. § 1143, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“), obrátit na soud.11. Soud tedy uzavírá, že dospěl k nezvratnému závěru, že rozdělení dotčených nemovitostí mezi všechny spoluvlastníky není absolutně možné a současně je zjevné, že žádný ze spoluvlastníků nestojí o přikázání dotčených nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví, a proto tedy soudu nezbylo, nežli rozhodnout nejen o vypořádání předmětného podílového spoluvlastnictví, nýbrž i o tom, aby dotčené nemovitosti byly prodány ve veřejné dražbě a výtěžek z takto realizovaného prodeje pak byl rozdělen mezi spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů, a tedy v souladu s ust. § 1147, o. z., když se v tomto konkrétním případě nepodařilo nalézt jakékoliv jiné řešení.12. Jedním ze základních principů podílového spoluvlastnictví je, že nikdo nemůže být nucen v něm setrvat. Spoluvlastnictví je možné zrušit dohodou všech spoluvlastníků, přičemž, pokud se však nedohodnou, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, na návrh některého či některých z nich, soud.13. Zákon pro případ zrušení spoluvlastnictví soudním rozhodnutím taxativně vymezuje možné způsoby jeho vypořádání a stanoví i jejich závazné pořadí. Nejsou-li však splněny podmínky pro rozdělení věci mezi spoluvlastníky, přikáže ji soud některému ze spoluvlastníků za náhradu, případně nařídí prodej věci ve veřejné dražbě.14. Občanský zákoník tedy v ustanovení § 1140, odst. 1, stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Jedná se tak o jeden ze základních principů podílového spoluvlastnictví, který, ve svém usnesení - sp. zn.: I. ÚS 617/10, ze dne 28. června 2010, potvrdil též i Ústavní soud ČR.15. Každý ze spoluvlastníků může žádat jednak o oddělení ze spoluvlastnictví, jednak o zrušení spoluvlastnictví jako celku. V obou dvou případech je však spoluvlastník vázán tím, že tak nesmí učinit v nevhodnou dobu nebo pouze k újmě některého ze spoluvlastníků. V případě oddělení ze spoluvlastnictví se jedná o institut, který nebyl v dosavadní právní úpravě obsažen. Přestože zákonodárce tento institut explicitně nedefinuje, lze jej vzhledem k jeho zařazení v zákoně chápat jako změnu okruhu dosavadních vlastníků při zachování spoluvlastnictví, zatímco zrušení spoluvlastnictví má za cíl úplnou a definitivní likvidaci spoluvlastnického vztahu.16. Občanský zákoník výslovně uvádí dva způsoby zrušení spoluvlastnictví. Prvním z nich je dohoda všech spoluvlastníků, druhým pak zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu. Jak vyplývá z Důvodové zprávy k občanskému zákoníku, tak, v soukromoprávních vztazích, je třeba vždy dát přednost dohodě, a proto tedy může soud zrušit spoluvlastnictví pouze v případě, kdy se spoluvlastníci mezi sebou navzájem nedohodnou, což je, vlastně, právě tento konkrétní případ.17. Podání návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví však není podmíněno předchozí neúspěšnou snahou o dosažení dohody s ostatními spoluvlastníky. Spoluvlastník se tak může na soud obrátit prakticky z jakéhokoliv důvodu, například i tehdy, pokud je pro něj nemožné věc užívat nebo pokud nemá dostatek finančních prostředku na její údržbu anebo pokud nemá zájem nadále setrvat ve spoluvlastnictví.18. Takto vedené soudní řízení může být zahájeno pouze na návrh, když osobou oprávněnou k jeho podá