ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2025:24.C.138.2024.1 Datum: 2025-03-13 Předmět: O zaplacení 36 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2201 z. č. 89/2012 Sb."] ["dlužné nájemné""smlouva nájemní"]
O co šlo: O zaplacení 36 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2201 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlou soudu 29. 2. 2024, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, jako dlužného nájemného za měsíce říjen až prosinec 2023. Žalovaný uzavřel 31. 7. 2023 s právním předchůdcem žalobkyně, , jméno FO, narozeným , datum, , na jejímž základě byl žalovaný nájemcem nebytové jednotky č. , hodnota, umístěné v , Anonymizováno, . podzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsáno v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále též jako „předmětná jednotka“). S účinky ke dni 9. 8. 2023 došlo k převodu předmětného domu na žalobkyni. Měsíční nájemné bylo dohodnuto na 12 000 Kč, splatnost byla stanovena do 15. dne v měsíci, za který se nájemné platí.2. Žalovanému byl usnesením nadepsaného soudu ze dne 30. 9. 2024, č. j. 24 C 138/2024-42, ustanoven postupem dle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovník , Jméno opatrovnice, , advokátka, z důvodu, že jeho pobyt není znám.3. Opatrovník se k žalobě vyjádřil tak, že byť žalobkyně dovozuje přechod nájmu dle § 2221 o. z., žalobkyně neprokazuje, že žalovaný byl obeznámen s přechodem vlastnického práva k předmětné jednotce na žalobkyni, nelze tedy dovozovat povinnost žalovaného plnit žalobkyni jako nabyvateli nemovitosti. Žalobkyně tak není věcně legitimována k vymáhání nájemného za období října až prosince 2023. V této souvislosti opatrovník žalovaného poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2811/2016, a rozsudek ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 270/2019.4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť předmětem řízení je nájem nemovitosti, která se nachází na území České republiky. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že „Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť účastníci si zvolili české právo ve smlouvě o nájmu (vizte označení smlouvy – smlouva o nájmu podle § 2 302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).5. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:6. , právnická osoba, , narozený , datum, , jako pronajímatel, a žalovaný jako nájemce, uzavřeli 31. 7. 2023 smlouvu o nájmu, na jejímž základě mimo jiné , právnická osoba, poskytl žalovanému k užívání předmětnou jednotku a žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně do 15. dne v měsíci, za který se nájemné platí. Žalovaný byl povinen před podpisem smlouvy uhradit jistotu ve výši 13 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2024 (zjištěno ze smlouvy o nájmu ze dne 31. 7. 2023).7. Dne 19. 10. 2023 , právnická osoba, žalovanému oznámil, že s právními účinky ke dni 9. 8. 2023 došlo k převodu domu na nového vlastníka, žalobkyni, čímž přešla práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka (zjištěno z oznámení o změně osoby pronajímatele ze dne 19. 10. 2023, včetně podacího lístku ze dne 19. 10. 2023).8. Žalobkyně byla k 26. 2. 2024 vlastníkem bytového domu, včetně předmětné jednotky (zjištěno z informací o pozemku, nahlížení do katastru nemovitostí ze dne 26. 2. 2024).9. Žalovaný , jméno FO, žádným způsobem nehradil nájemné za užívání předmětné jednotky za měsíce říjen, listopad a prosinec 2023 (zjištěno z vyjádření , právnická osoba, ze dne 21. 2. 2025).10. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k plnění nájemného a dalších plateb za říjen až prosinec (39 000 Kč) a paušální náhradě škody dle smlouvy (51 600 Kč); (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu (předžalobní výzvy dle § 142a občanského soudního řádu) ze dne 10. 1. 2024, včetně podacího lístku ze dne 10. 1. 2024 a sledování zásilek pošty online).11. Soud zamítnul pro nadbytečnost návrh žalobkyně na doplnění dokazování fotografiemi ke stavu předmětné jednotky, když tyto skutečnosti nejsou relevantní pro posouzení nároku na dlužné nájemné za říjen až prosinec 2023.12. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených důkazů.13. Z provedeného dokazování účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:14. Žalovaný a , právnická osoba, uzavřeli 31. 7. 2023 smlouvu o nájmu předmětné jednotky, žalovaný se zavázal k 15. dni za daný měsíc platit nájemné ve výši 12 000 Kč. , právnická osoba, žalovanému oznámil převod domu s předmětnou jednotkou na žalobkyni s účinky k 9. 8. 2023, žalobkyně je vlastníkem předmětné jednotky.15. Po právní stránce soud věc posoudil takto:16. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.17. Dle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Dle odst. 2 téhož ustanovení jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu.18. Dle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.19. Dle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.20. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu předmětné jednotky ve smyslu ust. § 2201 an. o. z., žalovaný se zavázal za užívání předmětné jednotky ve smyslu § 2217 o. z. ve spojení se smlouvou o nájmu ze dne 31. 7. 2023 platit nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně. Přechodem vlastnického práva (i) k předmětné jednotce na žalobkyni došlo k přechodu práv (včetně práva na nájemné) a povinností z nájmu na žalobkyni jako jejího nového vlastníka. Právní předchůdce žalobkyně přechod nájmu na žalobkyni žalovanému oznámil. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by nájemné za říjen až prosinec 2023 žalobkyni plnil, v řízení pak bylo prokázáno, že ani právnímu předchůdci žalobkyně ho neplnil. Co se týče argumentace žalovaného ohledně možnosti započtení jistoty 13 000 Kč na dluh žalovaného, uvádí soud, že je na žalobkyni, zda a k jakým pohledávkám provede ve smyslu § 1982 an. o. z. zápočet pohledávek.21. Žalovaný svoji povinnost platit nájemné nesplnil a vždy k 16. dni října až prosince 2023 se ocitl ohledně částky 12 000 Kč v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného nájemného, dle § 1970 o. z. právo požadovat úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství až od 16. 12. 2023 k celé dlužné částce, jež je předmětem tohoto řízení. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 15 367,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 000 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 9. 1. 2023, z částky 2 540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 1. 2024, z částky 2 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 2. 2024 a z částky 2 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 3. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b)