29 C 17/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že coby poskytovatel zdravotních služeb poskytla žalovanému v období , datum, -, datum, neodkladnou zdravotní péči - nezbytný operační výkon po úrazu a dne , datum, ambulantní kontrolu. Žalovaný, cizí státní příslušník, neměl k dni poskytnutí zdravotní péče platné pojištění. Z tohoto důvodu je proto povinen hradit náklady na poskytnutou zdravotní péči z vlastních prostředků dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. v platném znění. Náklady na zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , splatnou , datum, a fakturou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví 1/2024/CAU o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, uveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 16/2023. Žalovaný, přes zaslané upomínky, ke dni podání žaloby neuhradil ničeho, přestože svůj dluh uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 14.5.2024 a Smlouvou o poskytnutí zdravotní péče ze dne , datum, , ze které vyplývá povinnost pacientovi uhradit za poskytnutou zdravotní péči smluvní cenu v souladu s platným ceníkem, pokud tato péče není uhrazena prostřednictvím třetí strany (zdravotní pojišťovna). Uvedené dokumenty se týkají hospitalizace ve dnech , Anonymizováno, .-, datum, .2. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalobkyně neprokázala vznik a výši nákladů vynaložených na zdravotní péči; které úkony byly žalovanému skutečně poskytnuty a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.3. Strana žalovaná je občanem Ukrajiny, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Pravomoc českého soudu je dána podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (publikované pod č. 123/2002 Sb. m. s.), dle něhož platí, že „Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek,“ neboť v době uzavřen smlouvy měla strana žalovaná bydliště na území České republiky.4. Rozhodným právem je podle čl. 48 odst. 2 výše uvedené smlouvy, dle níž platí, že „Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku“, právo české, neboť smlouvu o poskytnutí zdravotnických služeb účastníci uzavření na území České republiky.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči v době , Anonymizováno, . – , datum, . Žalovaný není pojištěn v rámci veřejného zdravotního pojištění, proto mu žalobkyně vyúčtovala náklady léčení ve výši 133 343 Kč, kterýžto závazek žalovaný uznal co do důvodu a výše a svůj dluh neuhradil ani po výzvě (důkazy: pověření platnosti pojištění, faktura č. , Anonymizováno, , uznání dluhu ze 14. 5. 2024, faktura č. , Anonymizováno, , 2 upomínky s dokladem, 3 upomínky s dokladem o odeslání).6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči. Jelikož žalovaný nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla mu poskytnutím zdravotní služby podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit. Dle § 2053 obč. zák. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Rozsah žalobkyní provedených léčebných úkonů je uveden na výpisech faktur, které soud považuje za tvrzení žalobkyně a na něž soud odkazuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 916/2003 ze dne 22. června 2004 nebo sp.zn. 32 Odo 315/2004 ze dne 26. ledna 2005).7. Žalobkyně svůj nárok prokázala, a navíc žalovaný svůj dluh uznal. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Tím, že žalovaný na dlužnou částku ničeho nehradil, dostal se do prodlení a žalobkyně má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Soud přiznal ustanovenému opatrovníkovi žalovaného za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 25 083,30 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření a účast na jednání soudu). Opatrovníkovi náleží podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty stanovené podle § 7 a. t. (134 tis. Kč) ve výši 6 460 Kč za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovníkovi dále náleží částka 1 350 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (3 x režijní paušál à 450 Kč). Opatrovník žalovaného je plátcem DPH, proto mu soud přiznal dále DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad 4 353,30 Kč.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 556 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 356 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.