30 C 18/2025-32 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, a navýšeného dodatkem ke smlouvě na částku , částka, . Žalovaná opakovaně čerpala úvěr v období od , datum, do , datum, . K uzavření smlouvy došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a zbylou částku úvěru splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Jelikož žalovaná neuhradila na úvěr ničeho, došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru. Krom jistiny úvěru ve výši , částka, žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávek v celkové výši , částka, dle sazebníku poplatků a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení od , datum, do , datum, z částky , částka, ve výši , částka, . Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani k předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.3. Soud dále postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), ve znění pozdějších předpisů a k projednání věci nařídil jednání. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ač jí byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení řádně doručena. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti obou účastníků řízení.4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy:- smlouva o spotřebitelském úvěru,- dodatek o navýšení úvěrového limitu ke smlouvě,- podklady o procesu žádosti o úvěr,- potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ,- osobní doklady žalované,- sazebník poplatků,- proces žádosti o poskytnutí úvěru,- potvrzení o schválení úvěru,- výpis z interního systému ověřovaných databází,- oznámení o zesplatnění úvěru,- předžalobní výzva včetně archu podací pošty,z nichž soud na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí:5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace dálku uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované téhož dne na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním číslem , hodnota, poskytnut bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Dne , datum, byl současně uzavřen dodatek k této smlouvě o navýšení úvěrového limitu na částku , částka, a žalovaná dále čerpala dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem žalovaná načerpala částku , částka, . Doba trvání úvěru byla sjednána na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci pouze přirostlý úrok z úvěru v nominální sazbě 40 % měsíčně (480 % ročně) s tím, že jistinu úvěru splatí do jednoho měsíce ode, kdy bude o vrácení požádána, nejpozději při ukončení smlouvy (RPSN pak dle smlouvy činí 5528 % ročně). Jelikož žalovaná na úvěr ničeho neuhradila, přistoupila dle ujednání smlouvy žalobkyně již ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru, což byla žalované oznámeno. Žalovaná částka , částka, sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a příslušenství dle čl. 6.6. smlouvy, tj. nákladů spojených s uplatněním pohledávek v celkové výši , částka, dle sazebníku poplatků a smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení od , datum, do , datum, z částky , částka, ve výši , částka, , a dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne , datum, .6. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně dle svého tvrzení řádně posoudila úvěryschopnost žalované, přičemž k výzvě soudu ohledně doplnění skutkových tvrzení a doložení zkoumání a vyhodnocení schopnosti žalované úvěr splácet uvedla, že situaci žalované posoudila na základě dat získané prostřednictvím aplikace Kontomatik, zjištěny byly příjmy ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, , v rámci interního scoringu měla žalovaná dosáhnout scóre 280, které vypovídalo o nízké pravděpodobnosti řádného nesplácení úvěru. Dále ověřila osobními doklady osobu žalované a přes aplikaci Kontomatik i bankovní účet žalované. Systém žalobkyně rovněž automaticky prověřil žalovanou v dostupných databázích (NRKI, BRKI, REPI, SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík apod.).7. Žaloba je částečně důvodná.8. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku ve smyslu § 1820 uzavřena smlouva o úvěru dle § 1810 a § 2395 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, smlouva podléhá též režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoSÚ“).9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.12. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.13. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Shora citovaná zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v něm rovněž Ústavní soud shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další), podle nichž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Poskytovatel úvěru má tudíž „povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady).“ Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinnému do 30.