30 C 230/2024-69 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne , datum, domáhala určení neexistence zástavního práva, když žalobkyně je výlučným vlastníkem jednotky č. , podezřelý výraz, /, Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytu v budově č. p. , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , část obce , adresa, , stojící na pozemcích parc. č. , hodnota, , , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , vše v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a souvisejícím spoluvlastnickém podílu o velikosti id. , podezřelý výraz, na společných částech budovy č. p. , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , část obce , adresa, , stojící na pozemcích parc. č. , hodnota, , , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , vše v k. ú. , adresa, , a souvisejícím spoluvlastnickém podílu o velikosti id. , podezřelý výraz, na pozemcích parc. č. , hodnota, , , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, , vše v k. ú. , adresa, , jak je vše zapsáno na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, vedených Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen nemovitost) nevázne pro jeho neexistenci zástavní právo smluvní zřízené k zajištění pohledávky žalovaného vůči , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , podezřelý výraz, , adresa, , PSČ: , adresa, , ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovité věci ze dne , datum, , jehož vklad do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , pod č. j. V-, č. účtu, -, Anonymizováno, , (dále jen nemovitost). Na nemovitosti vázne zástavní právo, které bylo zřízeno ve prospěch žalovaného k tíži nemovitosti na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovité věci ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným, jako zástavní věřitelem, a , jméno FO, , jako zástavcem a dřívějším vlastníkem předmětné nemovitosti. Zástavní smlouva zajišťovala pohledávku žalovaného ve výši , částka, , která měla údajně vzniknout z titulu Smlouvy o půjčce ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným, jako věřitelem, a , jméno FO, , jako dlužníkem. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j.: , spisová značka, v právní moci dne , datum, , bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou se žalovaný domáhal zaplacení částky , částka, po , jméno FO, , byla zamítnuta, neboť nebylo prokázáno předání peněžité půjčky ve výši , částka, . Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2018, č. j.: 19 Co 314,325/2018-560 v právní moci dne , datum, , byl rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č. j.: 32 C 217/2012-473 potvrzen. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019 č. j.: 33 Cdo 386/2019-619 bylo dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítnuto do shora citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze. Usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 14. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 1519/19 byla ústavní stížnost žalovaného odmítnuta. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje v tom, že nynější situace je taková, že dle stavu zápisu v katastru nemovitostí je nemovitost stále zatížena zástavním právem, třebaže i s ohledem na soudní rozhodnutí zástavní právo zcela evidentně neexistuje. Stav zápisu v katastru nemovitostí tak není v souladu se skutečným stavem. Současná situace přitom bez legitimního důvodu zasahuje do práv žalobkyně a vnáší nejistotu do jejího právního postavení. Žalobkyně nemá jinou možnost bez součinnosti žalovaného domoci se výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, což potvrdil i ve svém rozhodnutí , právnická osoba, pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, č. j.: V-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, .2. Žalovaný uvedl, že došlo k reálnému kontraktu mezi žalovaným a žalobcovým právním předchůdcem, kdy žalobce k danému závěru dochází na základě jím tvrzených rozhodnutí, které přiložil k podané žalobě. Žalovaný je toho názoru, že zástavní právo vzniklo v souladu s právními předpisy a jako takové k dnešnímu dni trvá s ohledem na skutečnost, že došlo k vydání zprošťujícího rozsudku ve věci předchozího právního zástupce, jenž byl klíčovým svědkem průběhu celé transakce, dochází ze strany žalovaného k činění právních kroků s ohledem na mimořádné opravné prostředky, a to vzhledem ke skutečnosti, že bylo pravomocně prokázáno, že předchozí právní zástupce, jako klíčový svědek, nespáchal jakýkoliv trestný čin a tedy jeho svědecká výpověď v dané věci musí být znovu právně přehodnocena. Dále žalovaný má za to, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva, neboť odpovídá zcela existujícímu stavu a navrhl zamítnutí žaloby.3. Soud v rámci řízení provedl ve smyslu ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. a § 129 odst. 1 o. s. ř. tyto důkazy:- Smlouvu o půjčce,- Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovité věci ze dne , datum, ,- rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č. j.: 32 C 217/2012-473,- rozsudek Městského soudu v Praze č. j.: 19 Co 314,325/2018-560,- usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j.: 33 Cdo 386/2019-619,- usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1519/19,- rozhodnutí , právnická osoba, pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, ,- výpis z katastru nemovitostí, informace k bytové jednotce,- předžalobní výzvu ze dne , datum, včetně plné moci a dodejky.4. Z těchto provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.5. Mezi smluvními stranami , jméno FO, (žalovaný) jako věřitelem a , jméno FO, jako dlužníkem byla sepsána Smlouva o půjčce na částku , částka, ze dne , datum, . Stejného dne byla mezi žalovaným, jako zástavním věřitelem, a , jméno FO, , jako zástavcem, uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovité věci, která je specifikována v tomto rozsudku jako nemovitost.6. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 31. 7. 2018 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j.: 19 Co 314,325/2018-560 bylo pravomocně rozhodnuto o zamítnutí žaloby , Anonymizováno, , jméno FO, proti žalované , jméno FO, o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, neboť nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalované předal v hotovosti částku , částka, . Soud uzavřel, že důkazy, které žalobce nabídl v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, (svědci , jméno FO, , , Jméno žalobkyně, , , tituly před jménem, , jméno FO, , účastnickou výpověď žalobce a písemnou smlouvu o půjčce) nemohou obstát jednak ve světle vzájemných obsahových rozporů a jednak se zřetelem ke zjištěním učiněným z jiných důkazů (svědek , jméno FO, , písemný protokol o schůzce, znalecký posudek o pravosti podpisu svědka, účastnický výslech žalované). V tomto rozhodnutí bylo dále uvedeno v bodech 42. a 43. týkajících se výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, : „Tyto další navržené důkazy již soud neprováděl, a to z následujících důvodů. Pro nadbytečnost zamítl opakovaný výslech , tituly před jménem, , jméno FO, . Tohoto svědka žalobce navrhl znovu vyzvednout poté, co v řízení na základě znaleckého posudku vyšlo najevo, že svědek s vysokou mírou pravděpodobnosti při svém prvním výslechu lhal, když popřel pravost svého podpisu na listině nazvané „Protokol o převzetí směnky do úschovy“. V první řadě má soud za to, že opakovaný výslech svědka k týmž skutečnostem, ke kterým byl již vyslechnut a k nimž měl možnost se vyjádřit, je nadbytečný. Skutkové zjištění ohledně pravosti jeho podpisu na předmětné listině by nemohlo být změněno tím, že by svědek svůj původně kategorický postoj k popírání pravosti tohoto podpisu jakkoliv měnil či relativizoval. Argumentace žalobce, že se svědek nemohl relevantně k předmětné listině vyjádřit, je navíc zcela lichá. V první řadě soud zdůrazňuje, že tomuto svědkovi byla předmětná listina při jeho výslechu k vyjádření předložena, což jednoznačně vyplývá z protokolu o jednání ze dne , datum, (č. l. 364 p. v.). Svědek měl tedy bezpochyby dostatek prostoru se vyjádřit. Dále v tomto směru nelze přehlédnout ani skutečnost, že tento svědek byl v řízení právním zástupcem žalobce v době, kdy soud tuto listinu prováděl k důkazu (viz protokol o jednání na č. l. 174 p. v.). Z toho vyplývá, že tento svědek (někdejší právní zástupce žalobce) o obsahu předmětné listiny musel vědět již od roku 2015, její existence tedy pro něj v žádném případě nemohla být v tomto řízení překvapením. Soud nepřisvědčil ani argumentaci žalobce, že by tento svědek měl být vyslechnout znovu k tvrzení žalobce, že předmětná listina je padělkem. V první řadě v tomto směru soud zdůrazňuje, že z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynul zcela kategorický skutkový závěr, že podpis na listině technickým padělkem není, tedy že je zcela vyloučeno, aby se podpis na listinu dostal jakýmikoliv technickými prostředky.