ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2025:32.C.227.2024.1 Datum: 2025-03-13 Předmět: o vyklizení bytu Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 89a z ["vyklizení bytu""výpověď z nájmu""rozsudek pro zmeškání""vlastnictví bytů"]
O co šlo: o vyklizení bytu (["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 S)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne , datum, domáhala stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalovaná byla spolu s panem , jméno FO, nájemnicí bytu č. , hodnota, o velikosti 1+1 nacházející se v domě č.p. , Anonymizováno, , nacházející se na adrese , adresa, , městská část , adresa, , k.ú. , adresa, . Jedná se o bytovou jednotku č. , Anonymizováno, vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů zapsanou na , Anonymizováno, pro obec hl. m. , adresa, , k.ú. , adresa, , který je ve vlastnictví Hlavního města Prahy a žalobkyni byla svěřena její správa. Po smrti pana , jméno FO, se jedinou nájemkyní stala žalovaná. Z důvodu dluhů na nájemném byla dána žalované dne , datum, výpověď z nájmu bytu, který byla žalované doručena dne 11 4. 2023. Nájem skončil uplynutím výpovědní doby dne , datum, . Žalovaná nepodala k soudu žalobu o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu. Žalovaná byla dne , datum, vyzvána k vyklizení bytu. Ta začala postupně svůj dluh splácet, ale přesto dluh do podání žaloby narostl a částku , částka, , ke dni jednání pak na částku přes , částka, . Mezi účastníky došlo dne , datum, k dohodě, že žalovaná vyklidí předmětný byt do , datum, , následně byl termín posunut na , datum, . Žalovaná ale i přesto dosud byt nevyklidila. Žalovaná ani přes opakované pokusy vyřešit věc smírnou cestou, např. výměnou za menší byt, předmětný byt nevyklidila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání nařízenému na dne , datum, se bez důvodné omluvy nedostavila. K jednání byla žalovaná předvolána, předvolání k jednání, včetně poučení o následcích nedostavení se k jednání, a žaloba, jí byla řádně v souladu s § 49 o.s.ř. doručena do vlastních rukou, a to dne , datum, , tedy více než deset dnů přede dnem prvního jednání, které se ve věci konalo. Žalovaná byla v předvolání upozorněna, že pokud se k jednání nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání.3. Při jednání, ke kterému se žalovaná bez důvodné omluvy nedostavila, žalobkyně navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.4. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů před dnem, kdy se jednání má konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.5. V projednávané věci byly žaloba i předvolání k jednání doručeny žalované do vlastních rukou více než 10 dnů přede dnem konání jednání. K návrhu žalobkyně proto soud žalobě zcela vyhověl rozsudkem pro zmeškání, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná.6. Skutečnostmi shora uvedenými byly splněny předpoklady dané § 153b odst. 1 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud tedy za shora popsané procesní situace rozsudkem pro zmeškání rozhodl, a to na základě skutkových okolností vylíčených v žalobě považovaných ve smyslu uvedeného ustanovení o.s.ř. za nesporné. Vztah mezi účastníky posoudil soud dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.). Soud z úřední povinnosti zkoumal, zda byly ve výpovědi z nájmu bytu naplněny podmínky pro její platnost, a to uvedení důvodu výpovědi, poučení o možnosti podat žalobu u soudu, a že byla písemná, což bylo splněno. Nájemní vztah skončil dne , datum, a k obnovení nájmu nedošlo. Nárok žalobkyně coby osoby, jíž náleží správa dané nemovitosti, ve které se nachází předmětný byt, soud posoudil dle § 1040 o.z., kdy za situace, že žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu a žalobkyně tak má právo na vydání předmětného bytu, tj. jeho vyklizení a předání ve smyslu § 2292 a násl. o.z.7. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třicetidenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), kdy s ohledem věk a zdravotní stav žalované dospěl k závěru, že zákonná lhůta 15 dnů by byla příliš krátká, avšak pro ještě delší lhůtu, s ohledem na dlouhodobé nehrazení nájemného ze strany žalované, neshledal důvod.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a dále odměnou za 2 úkony (podání žaloby a účast na jednání) po 300 Kč, kdy sazba odměny za každý úkon je vyčíslena podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.9. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit v třídenní lhůtě k plnění, když soud neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku § 160 odst. 1 o.s.ř.).