43 C 41/2023-167 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jednotky číslo , Anonymizováno, v bytovém domě stojícím na pozemku parcelní č. , hodnota, a k tomu náležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech domu č.p. , Anonymizováno, a pozemku č. , hodnota, , vše zapsáno na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná vlastní podíl na nemovitostech o velikosti ideálních 3/4, žalobkyně ideální 1/4. Žalobkyně tvrdila, že si nepřeje setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou a navrhla, aby soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl, na základě usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , vydaného soudním exekutorem Exekutorského úřadu v , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl pověřen k uspokojení pohledávky oprávněného, , jméno FO, , proti povinnému, , jméno FO, a bylo rozhodnuto o dražbě spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/4 předmětných nemovitostí, byl udělen příklep ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že do nemovitosti nemá přístup, nemůže svůj spoluvlastnický podíl užívat, tvrdila, že žalovaná užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyně nabídla žalované odkup jejího spoluvlastnického podílu, naposledy v říjnu 2022, na který nebylo nijak reagováno. Žalobkyně v žalobě navrhovala, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a rozhodl o způsobu vypořádání spoluvlastnictví tak, že nemovitost bude přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, za náhradu.2. V průběhu řízení bylo zjištěno, že u Okresního soudu v , Anonymizováno, probíhalo řízení ohledně omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalované, paní , Jméno žalované, , která se zdržuje v domově , adresa, . Následně bylo rozhodnuto, rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , paní , jméno FO, byla omezena ve svéprávnosti tak, že není schopna činit právní jednání, včetně dispozice s finančními prostředky a hmotným majetkem, uzavírat veškeré typy smluv atd. Zároveň byl žalované ustanoven hmotněprávní opatrovník, město , adresa, , listinou o jmenování opatrovníka, z , datum, , spisová značka, .3. Opatrovník žalované se za žalovanou k věci vyjádřil tak, že není pravdou, že by žalovaná s žalobkyní nekomunikovala a neměla zájem se o společný majetek starat, protože po nabytí právní moci rozsudku omezení svéprávnosti, komunikoval opatrovník s několika zástupci firmy žalobkyně. Dále opatrovník ústně vyzval syna žalované, pana , jméno FO, , který v bytě dlouhá léta žije, bez nějakého právního titulu, aby se odstěhoval. Od momentu nabytí spoluvlastnického podílu žalobkyní, do doby omezení svéprávnosti, byla žalovaná uživatelkou pobytové sociální služby, v domově , adresa, . Žalovaná po celou dobu hradí provozní náklady bytu z vlastních zdrojů i případné nedoplatky. V průběhu řízení byly žalobkyni také předány klíče od bytu, synem žalované. Opatrovník chtěl aktivně celou věc řešit. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhá další řízení, u Okresního soudu v Příbrami, pod sp. zn. , spisová značka, , které se týká jiné nemovitosti, na adrese , adresa, . Zároveň se opatrovník vyjádřil tak, že se nebrání prodeji nemovitosti.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.5. Z usnesení soudního exekutora, Exekutorského úřadu v , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, , spisová značka, , , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl udělen příklep na vydražené sporné nemovitosti (id. ¼), ve věci výkonu exekuce oprávněného , jméno FO, proti povinnému, , jméno FO, , za nejvyšší podání , částka, .6. Z informace o jednotce , právnická osoba, pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, v katastrálním území , adresa, , jednotka , Anonymizováno, bylo zjištěno, že jako vlastníci jsou zde zapsáni žalobkyně ve vztahu k ideální 1/4, žalovaná k ideálním 3/4.7. Protože žalobkyně v žalobě navrhovala, aby nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví, soud ve věci ustanovil znalce, především za účelem zjištění aktuální ceny jednotky. Ze znaleckého posudku znalce, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady stavby obytné, bylo zjištěno, že tržní hodnota nemovitosti- předmětné jednotky, je , částka, . Ze znaleckého posudku dále bylo zjištěno, že nemovitost není reálně dělitelná.8. Z výzvy ze , datum, , doložené archem odeslané pošty, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vypořádání podílového spoluvlastnictví, na adresu jejího trvalého pobytu.9. Při soudním jednání, dne , datum, , se žalobkyně vyjádřila tak, že změnila svůj názor, nemá zájem o to, aby jí nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně změnila svůj názor jednak s ohledem na cenu stanovenou znaleckým posudkem, kterou považuje za vysokou, navíc i z důvodu zjištění, že byt obývá syn žalované a stále probíhá soudní řízení, o jeho vyklizení z bytu.10. Opatrovník žalované se vyjádřil tak, že za žalovanou také nemá zájem na tom, aby byla celá nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví žalované, s ohledem na aktuální situaci žalované, která stále hradí veškeré platby, týkající se jednotky, i když v ní nebydlí.11. Oběma účastníky pak bylo navrženo, aby soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízení prodeje ve veřejné dražbě.12. Soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stavu věci, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky sporné jednotky, ve spoluvlastnictví setrvávat nechtějí, současný zdravotní stav žalované je takový, že v ní bydlet nemůže, ale hradí náklady na jednotku, ve které bydlí její syn. Nemovitost není reálně dělitelná. Proto oba účastníci navrhli, aby soud nařídil prodej ve veřejné dražbě, cenu stanovenou znaleckým posudkem, žalobkyně považuje za vysokou.13. Po právní stránce soud věc posoudil především dle těchto zákonných ustanovení.14. Dle ust. § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.15. Dle ust. § 1144, odst. 1, o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2, rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.16. Občanský zákoník tedy upřednostňuje rozdělení společné věci a považuje tento způsob za žádoucí způsob vypořádání, aby si každý ze spoluvlastníků zachoval vlastnické právo k části dříve společné věci, čímž je mu zachován právní vztah k dosavadnímu předmětu spoluvlastnictví. Tato úprava vychází mimo jiné z toho, že může jít o věc, ke které má dlouhodobý vztah, do věci jsou investovány prostředky, věc slouží uspokojování jeho potřeb, a tyto okolnosti je vhodné zachovat, nejsou-li dány překážky tomu bránící,( viz. Spáčil J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva, § 1144, komentář, 2. vydání, , adresa, , právnická osoba, . Beck, 2021, strana 734) V daném případě reální rozdělení jednotky nepřipadá v úvahu.17. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.18. Dražbu, nařízenou výrokem pravomocného a vykonatelného rozsudku soudu o nařízení dražby, zřejmě nelze realizovat jinak, než výkonem rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí může podat kterýkoliv spoluvlastník. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek. (§ 1148 odst. 3 o.z.)19. Protože oba účastníci dospěli k závěru, že ve spoluvlastnictví nechtějí setrvávat a že, s přihlédnutím ke všem okolnostem, žádný z účastníků nechce jednotku nabýt do svého výlučného vlastnictví, rozhodl soud jak účastníci navrhovali, že spoluvlastnictví zrušil a o způsobu vypořádání rozhodl tak, že nařídil prodej jednotky ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi spoluvlastníky rozdělen dle výše jejich spoluvlastnických podílů.20. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud přihlédl k tomu, že z procesního hlediska představuje řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tzv. iudicium duplex. Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal. Soud vydává konstitutivní rozhodnutí , přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než j