ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2025:55.C.114.2024.1 Datum: 2025-01-08 Předmět: pro zaplacení 151 727,82 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 498 z. č. 513/1991 Sb.", "§ 164 z. č. 257/2016 Sb."] ["řidičský průkaz""smlouva pracovní"]
O co šlo: pro zaplacení 151 727,82 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 498 z. č. 513/1991 Sb.", "§ 164 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu, kterou účastnice označily jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ s číslem , tel. číslo, (dále též jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované kreditní kartu a úvěr ve výši , částka, . Žalovaná mohla úvěr čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalovaná byla povinna splácet vyčerpanou část úvěru včetně úroků z vyčerpané jistiny, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu. Žalovaná se taktéž zavázala platit úrok ve výši 19,90 % p. a. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně dopisem ze dne , datum, od smlouvy odstoupila, přičemž výpisem z účtu ze dne , datum, byla žalovaná informována o tom, že ke dni , datum, nastala splatnost všech závazků. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované, přičemž primárně vycházela z údajů poskytnutých od žalované, ale taktéž z databází žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalované, ustanovil soud žalované usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , opatrovnici , Jméno opatrovnice, , se sídlem , adresa, , , adresa, .3. Soud ve věci na den , datum, nařídil jednání, ke kterému se dostavila opatrovnice žalované a zástupkyně žalobkyně., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je cizím státním příslušníkem, konkrétně Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr do výše , částka, , který žalovaná čerpala prostřednictvím své kreditní karty. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpanou část úvěru včetně úroků z vyčerpané jistiny, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu. Žalovaná se taktéž zavázala platit úrok ve výši 19,90 % p. a. (zjištěno ze smlouvy o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, datovaná , datum, spolu s přílohou, informací k doplňkových službách k osobním , Anonymizováno, kartám , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru, včetně podpisu žalované, podmínek kreditních karet, sazebníku žalobkyně, oznámení žalobkyně, kterým se stanoví úrokové sazby vkladu úvěru v českých korunách s platností od , datum, a všeobecných obchodních podmínek).7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to z informací sdělených přímo žalovanou a z dostupných systému žalobkyně (zjištěno z kopie dokladů, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky, číslo průkazu , Anonymizováno, , Anonymizováno, na jméno žalované, kopie řidičského průkazu Slovenské republiky, pracovní smlouvy, výsledku aplikačního ratingu a výsledku behaviorálního ratingu ze dne , datum, ).8. Žalovaná čerpala úvěr do výše , částka, . Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto žalobkyně od smlouvy ke dni , datum, odstoupila. Úvěr byl dopisem ze dne , datum, zesplatněn (zjištěno z odstoupení smlouvy o kreditní kartě datované v , adresa, . 7. 2021 vč. kopie dodejek a z výpisu ze dne , datum, pro číslo úvěru , tel. číslo, , výpisu účtu ke kreditní kartě datovaný , datum, ).9. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (zjištěno z podacího čísla zásilky na adresu žalované , adresa, od , Jméno advokáta, , předžalobní upomínky na tutéž adresu z , datum, , výpisu ze sledování zásilek).10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet pravidelně žalobkyni. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplácela. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.12. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.13. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, aplikoval soud hmotněprávní předpisy účinné do , datum, .14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 498 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, přičemž žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o úvěru se na ni v souladu s § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud má za prokázané, že žalované byl žalobkyní poskytnut úvěr, který se žalovaná zavázala žalobkyni pravidelně splácet. Jak vyplynulo z dokazování, tak v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platila žalovaná něčeho víc, než tvrdila žalobkyně. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalované a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úvěru včetně úroku z prodlení v zákonné výši podle § 517 obč. zák. a prováděcího nařízení.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé a účast na jednání soudu dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do , datum, a jedné paušální náhrady výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od , datum, (účast na jednání soudu dne , datum, ). Dále soud žalobkyni přiznal daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .16. Za úkon ve věci ze dne , datum, (písemné podání) soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně měla již v samotné žalobě tvrdit rozhodné skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované, aby ji soud nemusel dodatečně vyzývat k doplnění.