56 C 47/2024-42 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce v postavení fyzické osoby podnikající se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu škody způsobenou provozem vozidla, která měla žalobci vzniknout v přímé souvislosti s protiprávním jednáním , jméno FO, , Anonymizováno, , narozeného , datum, . Škoda byla žalobci přiznána rozsudkem , datum, č. j. , spisová značka, , v částce 70 620 Kč. Žalovaná, u které žalobce škodu uplatnil, pověřila společnost , právnická osoba, . šetřením události a následně bylo žalobci na náhradě škody vyplaceno celkem 18 469 Kč bez daně z přidané hodnoty z garančního fondu žalované. Náklady na odstranění škody byly vyúčtovány žalobci třetí osobou na základě vystavené faktury. Žalobce trvá na zaplacení náhrady škody na majetku na základě závěru znalce , tituly před jménem, , jméno FO, dle znaleckého posudku ze dne , datum, č. , č. účtu, s odhadem nákladů na odstranění škody v celkové hodnotě nejméně 65 000 Kč. Žalobce dále požaduje účelně vynaložené náklady na vyhotovení znaleckého posudku v podobě znalečného ve výši 5 620 Kč.2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Oprava fasády byla provedena ve větším rozsahu, než odpovídalo poškozením zadokumentovaným po škodné události ze dne 16. 4. 2023. Náklady na vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne , datum, se váží k nároku na náhradu věcné škody, jsou tudíž dle ustanovení § 513 občanského zákoníku příslušenstvím této pohledávky.3. V řízení nebylo sporné, že dne 16. 4. 2023 byla v Opavě provozem vozidla řízeného , jméno FO, poškozena fasáda domu, jehož vlastníkem je žalobce. , jméno FO, byl pravomocným rozsudkem , datum, , č. j. , spisová značka, , uznán vinným a adhezním výrokem rozsudku mu byla uložena mimo jiné povinnost zaplatit žalobci na náhradě škody částku ve výši 70 620 Kč představující škodu na fasádě ve výši 65 000 Kč, dále znalečné 5 620 Kč. K vozidlu nebylo ke dni škodné události v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem.4. Soud před jednání písemně vyzval žalobce, nechť uvede, z jakých důvodů žalobce požaduje žalovanou částku v postavení fyzické osoby podnikající, žalobce k tomuto pouze doplnil, že požaduje žalovanou částku jako fyzická osoba v souvislosti s podnikáním fyzické osoby. Na jednání soudu doplnil svá tvrzení tak, že v budově, která je v jeho vlastnictví, podniká a je zde i sídlo jeho podnikání. Tuto budovu má v obchodním majetku, k podnikání ji využívá. Na tomto jednání byl žalobce následně poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k navrhnutí důkazů k uvedeným tvrzením a zároveň poučen, že následky nesplnění výzvy by mohly pro žalobce znamenat neunesení důkazního břemene co do aktivní věcné legitimace. Žalobce na jednání uvedl, že k tomuto další doklady nyní nemá.5. Věcná legitimace svědčí osobám, které jsou nositeli subjektivních práv a povinností v hmotněprávní rovině, jež se staly předmětem řízení v procesněprávní rovině. V rámci řízení sporného se rozlišuje aktivní a pasivní. Zrcadlí hmotněprávní vztah účastníka řízení k projednávané věci, resp. k předmětu řízení (BENDA, Ondřej. Věcná legitimace. In: HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009.)6. Není-li dána, jsou dány předpoklady pro zamítnutí žaloby (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2007, sp. zn. 32 Odo 1373/2005, či 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5252/2014).7. Žalobce uplatnil nárok v postavení fyzické podnikající osoby. Za těchto okolností jej tížilo břemeno důkazní k prokázání skutečnosti, že uplatňovaný nárok vyplývá z jeho podnikatelské činnosti. Žalobce však břemeno důkazní neunesl, neboť ani po poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. na jednání soudu k tomuto důkazy neoznačil, s tím, že uložení tohoto poučení mu bylo avizováno již ve výzvě doručené žalobci před jednáním. Za těchto okolností žalobce neprokázal, že je dána jeho aktivní věcná legitimace. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl.8. S ohledem na neunesení břemene důkazního co do aktivní věcné legitimace soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na provedení dokazování listinami připojenými k žalobě a dále znaleckým posudkem navrženým žalovanou na jednání soudu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14 441 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši 3 220 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 11. 11. 2024, účast na jednání dne 29. 1. 2025,). Žalované dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 v částce 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a ve výši 450 Kč dle vyhlášky podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 za jeden úkon právní služby. Žalované dále náleží cestovné ve výši 625 Kč za cestu na jednání a zpět, soud dále žalované přiznal náhradu za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v rozsahu čtyř započatých půlhodin ve výši 600 Kč a také daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval.