ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2025:56.C.66.2024.42 Datum: 2025-01-07 Předmět: O zaplacení 53 188,86 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 239 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 75 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: O zaplacení 53 188,86 Kč s příslušenstvím (["§ 239 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 75 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené dne 31. 1. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným prostředky komunikace na dálku, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni 130 390 Kč ve splátkách. Žalovaný však neuhradil ničeho, žalobkyně proto částku zesplatila ke dni 13. 7. 2024. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, výpisy z účtu žalovaného za poslední měsíce a jeho výplatními páskami za poslední tři měsíce, z čehož zjistila jeho příjmy ve výši 21 383 Kč, výdaje 15 136,50 Kč. U žalovaného byly zjištěny další zápůjčky a úvěry, tyto však byly podstatně dražší co do nákladů půjčky než půjčky poskytované žalobkyní, a tak znamenají ve výdajové rešerši prakticky úsporu, jelikož je očekávána jejich konsolidace. Částky vynakládané za sázky lze považovat za rizikové pouze pokud jsou utráceny v řádech vyšších tisíců korun měsíčně. Žalovaný nesdělil další výdaje vynakládané na nájemném či výživném. Žalobkyně doklad totožnosti žalovaného lustrovala v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, žalovanému předložila k vyplnění formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr. Prokázaným měsíčním výdajům dle výpisu z účtu přiřazuje koeficient skórovacím systémem.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.4. Žalovaný se s žalobkyní prostředky komunikace na dálku dohodl dne 31. 1. 2024 na poskytnutí částky ve výši 39 000 Kč s tím, že žalovaný vrátí žalobkyni 130 390 Kč včetně úroků a administrativního poplatku, a to ve splátkách po 2 174 Kč. Součástí dohody byla i možnost účtovat smluvní pokutu v případě opoždění s platbou splátky, dále možnost zesplatit neuhrazenou částku v případě prodlení s její úhradou (smlouva o úvěru ze dne 31. 1. 2024). Dle splátkového kalendáře měla být dohodnutá částka žalobkyni vrácena do 16. 2. 2029 (splátkový kalendář). Součástí dohody byly obchodní podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnější úpravu práv a povinností dohodnutých mezi účastníky (obchodní podmínky), dále bylo součástí dohody poskytnutí formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalovanému (Standardní informace o spotřebitelském úvěru), dále sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut (sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut). Žalobkyně předložila soudu elektronický výpis s informací ze systému uzavírání smluv online, ve kterém jsou uvedeny podrobné údaje k zápůjčce poskytované žalovanému (elektronický výpis s informací ze systému uzavírání smluv online).5. Žalobkyně dále předložila čestné prohlášení o příjmech a výdajích žalovaného, kde jsou žalovaným uvedeny následující údaje: zaměstnavatel žalovaného, , právnická osoba, s nástupem do zaměstnání v červnu 2023 a s čistým měsíčním příjmem 25 000 Kč, s pravidelnými splátkami půjček 6 000 Kč, průměrnými měsíčními výdaji 7 000 Kč, druh bydlení nájem s délkou pobytu 3 – 5 let s náklady na bydlení 4 000 Kč, výuční list, rodinný stav svobodný, počet osob v domácnosti 1, dále sdělení, že žalovaný nemá závazky po splatnosti vůči jiným fyzickým či právnickým osobám a svým podpisem stvrzuje, že veškeré údaje uvedené v tomto formuláři příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, resp. v přiložených dokumentech jsou úplné, pravdivé a plně odpovídají skutečnosti, a že nezamlčel/a žádnou relevantní skutečnost, která by mohla ovlivnit rozhodnutí žalobkyně při poskytnutí předmětného úvěru (čestné prohlášení o příjmech a výdajích).6. Žalovanému byla dne 31. 1. 2024 poskytnuta na jeho účet částka 39 000 Kč (výpis z účtu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . ze dne 31. 1. 2024).7. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že jeho příjmy v říjnu 2023 činily 24 500 Kč, výdaje přesahovaly 23 000 Kč, v listopadu příjmy činily 29 000 Kč, výdaje téměř 30 000 Kč, v prosinci výdaje přesahovaly 57 000 Kč, příjmy činily 64 000 Kč a obsahovaly položku od zaměstnavatele žalovaného ve výši 10 000 Kč označenou jako „příspěvek na údržbu“, který se v předchozích měsících neobjevuje, dále je zde příchozí platba nemocenské 10 672 Kč (údaje z internetového bankovnictví klienta č. , č. účtu, od října do prosince 2023).8. Žalovaný žalobkyni po dohodě o zápůjčce ničeho neuhradil (vyčíslení pohledávky včetně přehledu splácení).9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možné zesplatnění neuhrazené částky (dopis – výzva k úhradě dlužných splátek ze dne 28. 5. 2024). Následně zesplatila neuhrazenou částku ke dni 13. 7. 2024 (dopis – oznámení zesplatnění zápůjčky ze dne 16. 7. 2024).10. Žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky rovněž před podáním žaloby (předžalobní výzva).11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 31. 1. 2024 částku výši 39 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet. Žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila a označila výše popsané.12. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.21. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou