7 C 287/2024-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala po žalované vydání osobního automobilu tov. zn. , Anonymizováno, , model , Anonymizováno, , barva , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , reg. zn. , SPZ, , č. velkého technického průkazu , IBAN, (dále jen „osobní automobil“), eventuálně pro případ, že nebude možné osobní automobil vydat, zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z odůvodněním, že žalovaná se žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o výpůjčce dopravního prostředku č. , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované přenechat osobní automobil do jejího dočasného užívání. Smlouva byla mezi účastníky sjednána na dobu neurčitou. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vypověděla žalované smlouvu o výpůjčce a zároveň žalovanou vyzvala k vrácení předmětného osobního automobilu. Žalovaná však do dnešní doby osobní automobil žalobkyni nevydala.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) vyzval usnesením žalobkyni a žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne , datum, . Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. Žalobkyně podáním ze dne , datum, soudu sdělila, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto ve věci bez nařízeného jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:5. Dne , datum, byla mezi žalobkyní jako půjčitelem a žalovanou jako vypůjčitelem uzavřena smlouva o výpůjčce osobního automobilu tov. zn. , Anonymizováno, , model , Anonymizováno, , barva , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , reg. zn. , SPZ, , č. velkého technického průkazu , IBAN, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s možností písemné výpovědi ze strany žalobkyně doručené žalované, a to s účinností ke dni následujícímu po dni doručení výpovědi žalované (zjištěno z kupní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , smlouvy o výpůjčce dopravního prostředku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ).6. Žalobkyně jako půjčitel smlouvu vypověděla dne , datum, a vyzvala žalovanou k neprodlenému vrácení osobního automobilu (zjištěno z vypovězení smlouvy o výpůjčce dopravního prostředku č. , Anonymizováno, včetně poštovního podacího archu).7. Po právní stránce soud spor posoudil následovně.8. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.9. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.10. S ohledem na výše zjištěný skutkový stav a posouzení dle citovaných právních ustanovení soud shledal podanou žalobu za důvodnou, když bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu výpůjčce, na jejímž základě žalovaná předmětný osobní automobil užívala.11. Žalobkyně dala žalované zákonným způsobem výpověď ze smlouvy o výpůjčce a na základě tohoto rozhodnutí vyzvala žalovanou k neprodlenému vrácení osobního automobilu. Jelikož však žalovaná po skončení smlouvy o výpůjčce žalobkyni osobní automobil řádně a včas nepředala, byla žalobkyně nucena podat vůči žalované žalobu na vydání osobního automobilu eventuálně zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.12. Jelikož žalobní návrh obsahuje eventuální petit, mohl soud v rozsudku vyhovět pouze jednomu požadovanému plnění, přičemž na prvním místě soud uložil povinnost vyplývající z nároku uvedeného v primárním petitu, když žalovaná se k předmětné žalobě žádným způsobem nevyjádřila a z žalobkyní předložených důkazů má soud postaveno na jisto, že se předmětný automobil dostal do dispozice žalované a rozhodl tak o její povinnosti automobil žalobkyni vydat tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, jak to stanoví § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení delší lhůty neshledal soud opodstatnění.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, (hodnota vydávaného automobilu) sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .