7 C 51/2025-87 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou dne , datum, ve znění pozdějších doplnění se žalobce domáhá určení neplatnosti výpovědi z nájmu ze dne , datum, . Žalobce se nestihl výpovědi z nájmu bytu, který na něj přešel po smrti otce, bránit ve dvou měsíční lhůtě, bylo to pro něj těžké období, začal si románek s nájemnicí , jméno FO, , která mu odcizila peníze, což se , Anonymizováno, nepodařilo prokázat. Žalobce má zato, že podepsal neplatnou výpověď. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti žalobce spatřuje v tom, že z důvodu vážné autonehody je od svých 23 let v invalidním důchodu III. stupně. V předmětném bytě byl přihlášen od roku 2009 a nemá se kam vyklidit. Dále naléhavý právní zájem spatřuje v jeho okradení , jméno FO, , k němuž opakovaně obsáhle označuje důkazy.2. Žalovaná neuznala zažalovaný nárok zcela a navrhla žalobu zamítnout s tím, že je přesvědčena že žádný důvod neplatnosti výpovědi z bytu není dán a odkázala na odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ve věci , spisová značka, , kterým bylo ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, pravomocně rozhodnuto o vyklizení bytu. Nad rámec uvedla, že žalobu na oprávněnost je třeba podat do dvou měsíců a tato lhůta nebyla dodržena.3. Ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. soud vzal za nesporná tvrzení účastníků, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , na adrese , adresa, , ve které je v pátém patře byt č. , hodnota, , o velikosti 2+kk, který měl žalovaný v nájmu na základě smlouvy ze dne , datum, . Dne , datum, předala žalovaná žalobci výpověď smlouvy o nájmu bytu. Žalobce ke dni vyhlášení rozhodnutí byt užívá.4. Soud v řízení provedl důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , poté co bylo dne , datum, Městským soudem v Praze usnesením č.j. 55 co 133/2025-77 rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení pro zpětvzetí odvolání a zjistil, že bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalobce vyklidit byt číslo , hodnota, o velikosti 2+kk v 5. nadzemním podlaží domu na adrese , adresa, , který je součástí pozemku p. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, a který je zapsán na LV číslo , hodnota, u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu a vyklizený předat žalobkyni do 45 dnů od právní moci rozsudku.5. Další dokazování soud neprováděl, neboť s ohledem na níže rozvedené právní hodnocení věci by ani prokázání veškerých skutkových tvrzení žalobce nevedlo k jeho úspěchu ve věci samé.6. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalobu neshledal důvodnou, neboť žalobce neunesl břemeno tvrzení, že mu svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení. K tomuto závěru dospěl soud konkrétně z následujících důvodů:7. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.8. Pro tzv. určovací žaloby ve smyslu shora citovaného ustanovení § 80 o. s. ř. obecně platí, že je úspěšně lze podat jedině tehdy, má-li žalobce na jím požadovaném určení naléhavý právní zájem. Jak vysvětlil Nejvyšší soud např. v rozsudku z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , „určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.“ Určovací žaloba zpravidla není namístě tam, kde právo již bylo porušeno a kde je žalobci již k dispozici žaloba o splnění povinnosti. Výjimku z této zásady pak představují situace, kdy je rozhodnutí o určovací žalobě způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva, a naopak určovací žaloba je k tomu způsobilejší než jiné procesní prostředky (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, a tam citovaná rozhodnutí).9. Pokud žalobci naléhavý právní zájem na jím požadovaném určení nesvědčí, představuje tato skutečnost sama o sobě vždy důvod pro zamítnutí žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V takovém případě soud žalobu zamítne bez toho, aby zkoumal ostatní věcné aspekty žaloby (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).10. Uvedená obecná východiska formulovaná v ustálené rozhodovací praxi soudů je třeba použít i v nyní projednávané věci. Pro ni z nich plyne, že určovací žalobě nelze vyhovět, pokud by význam soudního rozhodnutí měl být pouze akademický či formální. Žalobce by s žalobou na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu mohl být úspěšný jedině tehdy, pokud by požadované určení lépe, než jiné právní prostředky pomohlo ochránit jeho práva nebo snížit nejistotu v právním vztahu žalobce a žalované a předejít dalším sporům.11. Tyto podmínky v projednávané věci nejsou splněny. V souladu s § 159a odst. 1 a 3 o.s.ř. je rozsudek zdejšího soudu ve věci , spisová značka, , kterým byla stanovena povinnost žalobce vyklidit předmětný byt, závazný jak pro účastníky tohoto řízení, tak pro soud. V rámci odůvodnění se soud zabýval otázkou neplatnosti výpovědi. Žalobce proti uvedenému rozsudku nepodal odvolání. Vzhledem k tomuto stavu nemůže žaloba na určení naplňovat preventivní charakter pro řešení vztahů stran do budoucna, když o těchto bylo již soudem rozhodnuto. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani žalobcem sdělený naléhavý právní zájem ve skutečnosti, že se nemá kam odstěhovat. Žalobce je sice invalidní, ale nikoli omezený na svéprávnosti. Z jeho vystupování v jednací síni je zřejmé, že schopen se srozumitelně vyjadřovat k věci a chápat průběh řízení, byť s určitými specifiky. Žalovaná nenese žádnou odpovědnost za zajištění bydlení žalobce, přičemž toto by ani nebylo následkem rozhodnutí o neplatnosti. Jinak řečeno pro budoucí uspořádání právních vztahů účastníků by za této situace případné určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, nic nepřineslo.12. Žalobce tudíž žádný naléhavý právní zájem, který by umožnil soudu zabývat se věcně zažalovaným nárokem netvrdil, a proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Platebním místem soud určil zástupkyni žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plní soud určil standardní třídenní, když neshledal důvody pro její prodloužení, neboť žalobce jako plně svéprávná osoba musí při podání žaloby počítat s případnými náklady takového řízení a zároveň v tomto konkrétním případně nelze po žalované požadovat, aby nesla náklady své úspěšné obrany.14. Oproti nákladům uplatněným zástupkyní žalované soud nepřiznal náhradu za úkon porada s klientem, když tato je v rané fázi řízení součástí úkonu převzetí a příprava, a navíc žádná další porada s klientem přesahující jednu hodinu nebyla zástupkyní žalobkyně důkazně podložena.