9 C 131/2024-95 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla straně žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna následovně.2. Žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní smlouvu o poskytnutí úvěru č. , hodnota, . Dne , datum, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se úrok s úrokem ve výši 62,09 % p.a. zavázal splácet ve 48měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje uhrazení smluvní pokuty a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky přes 65 dnů, došlo k zesplatnění úvěru dne , datum, . V souvislosti se zesplatněním vznikly žalobkyni další nároky. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, . Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě , částka, jako nové jistiny s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného od , datum, do zaplacení, tedy ke dni podání žaloby se jedná o smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok za poskytnutí úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet.3. Soud před jednáním vyzval písemně žalobkyni, nechť doplní svá tvrzení a označí důkazy týkající se zejména zkoumání schopnosti žalobce splácet úvěr, prověření jeho měsíčních nákladů, když tato tvrzení a důkazy absentovala v žalobě. S ohledem na posouzenou nedostatečnost doplnění těchto tvrzení a důkazů soud ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. svou výzvu na jednání zopakoval.4. Žalobce dne , datum, sdělil, že žalovaný k dnešnímu dni zaplatil celkem , částka, .5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobkyní a rekapitulované v bodě 2 tohoto rozsudku (Listina označená jako ,Předsmluvní formulář‘, Návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, , Důkaz o přijaté SMS pro vyplacení ze dne , datum, v, Anonymizováno, , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin, Oznámení o schválení úvěru, Dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , Doklad o vyplacení úvěru, Hodnocení klienta).6. Dále soud zjistil, že na účet žalovaného přišla za měsíc duben 2022 částka , částka, , květen , částka, , červen , částka, , červenec , částka, od společnosti Adient Czech republic (zjištěno z výpisů z účtů žalovaného).7. Stran zkoumání úvěruschopnosti strany žalované žalobkyně uvedla, že věřitel posuzoval schopnost strany žalované splácet úvěr, a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z uvedené vyplynulo, že žalovaný žije v domácnosti se dvěma dětmi a jeho náklady na bydlení jsou , částka, , náklady na děti , částka, , splátka , právnická osoba, . , částka, , zohledněné životní minimum , částka, , celkový součet výdajů je , částka, a celková výše příjmů ze zaměstnání je , částka, . Rozdílem je rezerva , částka, . Z provedených důkazů ale nevyplývá, jak konkrétně žalobkyně ověřovala správnost údajů, které žalovaný ve svém prohlášení uvedl.8. Z pohledu práva platí u smluv o zápůjčce následující: podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, že „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V § 2399 odst. 1 obč. zák.je uvedeno, že „Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.“ Dle § 1970 obč. zák. platí, že „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“9. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění od , datum, do , datum, (dále jen „zákon“), stanoví, že „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona platí, že „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“ Ustanovení § 2 odst. 1 zákona potom definuje spotřebitelský úvěr takto „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“10. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) platí, že „Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že „Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“11. Na základě skutečností uvedených výše, vzal soud za prokázané, že žalovaný od žalobkyně získal na smlouvu č. , hodnota, částku ve výši , částka, , z nichž zaplatil , částka, .12. Dále však musí soud zhodnotit 3 otázky, a to: (i) zda soud může bez aktivity strany žalované hodnotit, zda byly při uzavření třech výše specifikovaných smluv o revolvingovém úvěru splněny podmínky zákona o spotřebitelskému úvěru, (ii) zda podmínky splněny byly a (iii) na jakou částku má žalobkyně vůči straně žalovanému nárok.13. Soud má za to, že neplatnost při nedostatečném posuzování úvěruschopnosti je neplatností absolutní dle § 588 obč. zákoníku, jak ostatně plyne i z rozhodnutí Soudního dvora EU sp.zn. C679/18 ze dne , datum, o tom, že „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem