24 C 242/2019-38 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Manželka se návrhem podaným zdejšímu soudu dne 16. 7. 2019 domáhá rozvodu manželství uzavřeného dne 31. 8. 2002 s tím, že z manželství se narodily dvě nezletilé děti [jméno], r. 2006, a [jméno] [jméno], r. 2015. Manželství bylo zpočátku spokojené, avšak v roce 2018 si manžel našel známost, krátce na to se odstěhoval z rodinné domácnosti a společné soužití manželů bylo ukončeno. Manželství je proto hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manžel se na ústním jednání soudu dne 7. 1. 2022 k návrhu manželky na rozvod manželství zcela připojil. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Manželství účastníků bylo dle oddacího listu ze dne 6. 9. 2002 uzavřeno dne 31. 8. 2002 před Křesťanským sborem [obec], část [adresa]. Z manželství účastníků se narodili nezletilí [jméno], r. 2006, a [jméno] [jméno], r. 2015 (zjištěno z rodných listů dětí účastníků); poměry nezletilých dětí účastníků pro dobu po rozvodu manželství účastníků byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 3. 2021, č. j. 50 Nc 6144/2019-170, pravomocným dne 11.10.2021, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2021, č. j. 36 Co 181/2021-219, tak, že nezletilí byli svěřeni do péče matky, otci byla stanovena vyživovací povinnost a byl určena jeho styk s nezletilými. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že společnou domácnost nevedou od července 2018, jejich manželství je zcela rozvráceno z důvodů rozdílných povah účastníků a rozdílného náhledu na jejich budoucí soužití, rozvodem jejich manželství nedojde ke změnám poměrů týkajících se nezletilých dětí účastníků, které jsou zdravé a péče o něž probíhá dle rozhodnutí opatrovnického soudu. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 755 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle jehož odst. 1 může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Dle odst. 3 citovaného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. V daném případě z nesporných tvrzení účastníků jednoznačně vyplynulo, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé spolu od roku 2018 fakticky nežijí, nesdílí rodinnou domácnost a nemají zájem o obnovu soužití. Ani do budoucna se tedy nejeví jako reálné, že by došlo k obnovení manželského soužití, když ani jeden z manželů již v manželství setrvávat nechce. Soud má proto za prokázaný hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství. Příčinou rozvratu manželství dle nesporných tvrzení účastníků jsou jejich rozdílné povahy a rozdílný náhled na jejich budoucí soužití. Poměry nezletilých dětí účastníků pro dobu po rozvodu byly řádně upraveny výše uvedených rozsudkem opatrovnického soudu a v řízení soud nezjistil žádné skutečnosti, pro něž by mohl být rozvod manželství účastníků v rozporu se zájmy nezletilých dětí (tyto ani nebyly tvrzeny). 7. Soud proto shledal za splněné všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků dle § 755 odst. 1 o.z. a naopak neshledal žádné důvody, které by rozvodu manželství bránily ve smyslu ust. § 755 odst. 2, 3 o.z. Soud proto manželství účastníků rozvedl. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z.ř.s., dle něhož v řízeních ve statusových věcech manželských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Soud přitom v daném případě neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení.