42 C 227/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Manželka se návrhem podaným k soudu dne 7. 6. 2021 domáhala rozvodu manželství s tvrzením, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z manželství se narodily dvě již zletilé děti. Manželství účastníků bylo spokojené, v červenci 2021 však manželka zjistila manželovu nevěru. Nevěra trvá minimálně od roku 2017. Mladší ženě věnuje manžel hodně času a v této souvislosti rovněž vynakládá nemalé finanční prostředky ze společného rodinného rozpočtu. Manželka se následně po zjištění manželovy nevěry psychicky zhroutila. Manželka se s manželem pokusila situaci řešit, on však požadoval ve vztahu absolutní svobodu a vnímal by vztah s manželkou pouze jako vztah spolubydlících osob. Podle názoru manžela je normální mít milenku. Dále manželka v návrhu uvedla, že se po dobu téměř dvou let intimně nestýkají, manžel se odstěhoval ze společné ložnice. V manželem navržené podobě je pro manželku zachování manželství psychicky i společensky neúnosné, manžel je pro jejich syna špatným životním vzorem, a proto je pro ni manželský vztah již bezdůvodný. Příčinu rozvratu spatřuje výhradně v porušení závazku věrnosti na straně manžela spočívající v udržování několikaletého vztahu s jinou ženou. Manželka vnímá nesouhlasný postoj manžela k návrhu na rozvod pouze jako prodloužení jejího psychického týrání. Odmítá jakoukoliv párovou terapii či mediaci, jelikož není ochotna ani schopna přistoupit na manželovu představu volného manželství dvou v podstatě pouze spolubydlících osob. 2. Manžel ve svém vyjádření nesouhlasil s rozvodem manželství, manželství až do dne doručení návrhu na rozvod považoval za pevné a fungující, ve kterém chce strávit zbytek života. S návrhem na rozvod nesouhlasí a má zájem na zachování manželství. Je připraven podstoupit párovou terapii. 3. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu m.j. se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 4. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli dne 3. 6. 1988 manželství z citové náklonnosti. Z manželství se narodily dvě již zletilé děti. U obou manželů se jedná o první manželství. Manželství účastníků bylo zpočátku spokojené. Manželka slyšela telefonní rozhovor, kdy manžel hovořil s jinou ženou. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že po 32 letech manželství měl milenku. S touto ženou se vídá i nadále, intimní styk nyní však neudržují. Manžel potřebuje mít určitou volnost. Na poslední dovolené byli účastníci řízení v roce 2019, od té doby intimní styk neudržují. Společnou domácnost nevedou. 5. Soud dospěl k závěru, že předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o.z. jsou splněny, manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití z důvodu nevěry ze strany manžela. Manžel se i nadále stýká s jinou ženou a vyžaduje v manželství určitou volnost. Takovéto soužití je pro manželku psychicky i společensky neúnosné a manželka odmítá přistoupit na manželovu představu volného manželství dvou v podstatě spolubydlících osob. Manželé se od roku 2019 intimně nestýkají. Manželka odmítá jakoukoliv párovou terapii či mediaci. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v nevěře ze strany manžela spočívající v několikaletém vztahu s jinou ženou. Soud tak manželství účastníků rozvedl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 23 z.ř.s., z něhož vyplývá, že účastníci řízení o rozvod manželství zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení, lze je přiznat pouze, odůvodňují-li to okolnosti případu.