ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2024:10.C.245.2024.1 Datum: 2024-12-10 Předmět: o neplatnost výpovědi z nájmu Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 ["nájem bytu""výpověď z nájmu""smlouva nájemní"]
O co šlo: o neplatnost výpovědi z nájmu (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 26. 8. 2024 domáhala určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytové jednotky č. , Anonymizováno, , v domě na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“) ze dne 19. 6. 2024 z důvodu § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku (dále jen jako o. z.), kdy jako jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu žalovaná uvedla, že byt potřebuje užívat sama se svým nezletilým synem. V návrhu žalobkyně uvedla, že byla celá léta družkou zemřelého otce pronajímatelky, žila s ním ve společné domácnosti a starala se o něj až do jeho smrti. Do dědického řízení nepřihlásila žádné pohledávky, přestože například v rámci společného hospodaření zaplatila rekonstrukci koupelny. Žalovaná nejdříve po smrti svého otce respektovala jeho přání, aby mohla žalobkyně v bytě dožít, a uzavřela s žalobkyní dne 23. 9. 2019 nájemní smlouvu na dobu života nájemkyně, tedy dle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2024, č. j. 22 Co 44/2024-105, na dobu určitou. Doba nájmu i nájemné bylo sjednáno právě s ohledem na specifické okolnosti a přání zesnulého otce a žalovaná tuto smlouvu uzavřela zcela dobrovolně. Následně ale žalovaná změnila svůj postoj a rozhodla se nájem žalobkyni vypovědět. Poprvé se o to pokusila výpovědí z nájmu ze dne 22. 2. 2023 z důvodu § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., kterou Městský soud v Praze shledal výše uvedeným rozsudkem neplatnou. Vzápětí byla dne 5. 6. 2024 doručena žalobkyni druhá výpověď z nájmu z důvodu § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., která je předmětem tohoto řízení. Dle názoru žalobkyně je třeba ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. vykládat restriktivně a není možné pod jiný obdobný důvod podřadit bytovou potřebu vlastníka, tedy důvod, pro který jde vypovědět pouze nájem na dobu neurčitou, když mezi sebou účastnice sjednaly nájem na dobu určitou, u kterého tento důvod nepřipadá v úvahu. Jednání žalované považuje žalobkyně za obcházení zákona a odkazuje se na § 2 odst. 3 o. z., § 3 odst. 2 písm. d) o. z. a § 6 odst. 1 o. z., když ona sama vždy jednala poctivě, nikdy nezpochybňovala vlastnické právo žalované k bytové jednotce a nesnažila se získat byt pro sebe, pouze si přeje v bytě v poklidu dožít. Rovněž poukázala na svůj pokročilý věk a nepříznivý zdravotní stav z důvodu onkologického onemocnění.2. Žalobkyně se proto žalobou domáhala určení neplatnosti výpovědi z nájmu ze dne 19. 6. 2024.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že trvá na výpovědi z nájmu bytu. Ve svém vyjádření ze dne 23. 9. 2024 žalovaná uvedla, že předmětný byt nabyla v rámci dědického řízení po svém otci na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 23. 9. 2019. Protože se žalobkyně se svým synem právníkem na žalovanou obrátila s prosbou o uzavření nájemní smlouvy, uzavřela dne 23. 9. 2019 žalovaná jako pronajímatel s žalobkyní jako nájemcem nájemní smlouvu na dobu uvedenou dle čl. III. smlouvy – na dobu života nájemce, a to za symbolické nájemné ve výši 1 Kč měsíčně a platbu služeb a předpisu SVJ. Žalovaná s žalobkyní jako družkou svého otce neměla a nemá žádný osobní vztah. Rodiče žalované se rozvedli v roce 2011, ale k otci měla žalovaná vztah i po rozvodu rodičů. Předmětnou nájemní smlouvu s žalobkyní uzavřela krátce po smrti otce, kdy byla ještě rozrušena. V mezidobí se změnily její poměry ve smyslu, že byt potřebuje užívat pro sebe a svého nezletilého syna, a proto dne 19. 6. 2024 dala žalobkyni písemnou výpověď, jež obsahuje všechny řádné náležitosti. Žalobkyně původně přislíbila, že byt dobrovolně vyklidí, následně se však soudní cestou brání. K důvodnosti výpovědi žalovaná uvedla, že původně bydlela v , adresa, dojížděla za prací, kdy jedna cesta trvá zhruba 1,5 hodiny, následně se jí zhoršil zdravotní stav (trpí úzkostlivou – fobickou poruchou), v důsledku čehož potřebuje pomoc své matky. Matka žalované, která bydlí nedaleko předmětného bytu v , adresa, , je léčena na kardiologii, endokrinologii, neurologii, a z toho důvodu nemůže pravidelně dojíždět do Poděbrad. Aktuálně se žalovaná se synem, kterého má po rozvodu svěřeného do péče, zatímně přestěhovala ke své matce, tento stav je však vzhledem k její zdravotní indispozici nevyhovující. Žalovaná potřebuje bydlet trvale v Praze v blízkosti matky ale samostatně. Dalším důvodem je skutečnost, že nezletilý syn žalované chodí do školy v obvodu Prahy 5. V závěru svého vyjádření žalovaná uvedla, že z důvodu nízké spotřeby vody se domnívá, že žalobkyně byt užívá minimálně. Podle vyúčtování SVJ za rok 2023 měla totiž žalobkyně náklady na vodné a stočné pouze 1 624 Kč.4. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla (§ 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.6. Za použití § 132 o. s. ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:7. Žalovaná je vlastníkem nemovitosti – bytové jednotky č. , Anonymizováno, nacházející se v domě č. p. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (bytový dům postavený na pozemcích p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), včetně podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti , Anonymizováno, , zapsaném v k. území , adresa, , obec , adresa, , na LV č. , hodnota, (dále jen jako byt), a to v důsledku rozhodnutí v dědickém řízení k datu 23. 9. 2019, přičemž vlastnické právo k bytu není zatíženo žádnými věcnými právy (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, k datu 12. 6. 2023).8. V předmětném domě se nenachází jednotka č. , Anonymizováno, , žalovaná je vlastníkem pouze jednotky č. , Anonymizováno, – byt a č. , Anonymizováno, – garáž (prokázáno informací o stavbě č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ).9. Dne 23. 9. 2019 byla mezi žalovanou (jako pronajímatelem) a žalobkyní (jako nájemcem) uzavřena nájemní smlouva, v níž se účastnice řízení dohodly, že žalovaná přenechá žalobkyni k užívání byt. V čl. III. bylo sjednáno, že nájem bytu vzniká dnem 23. 9. 2019 a trvá po dobu života nájemce. V čl. II bod 3 nájemní smlouvy je konstatováno, že pronajímatelem je dcera zesnulého vlastníka nemovitosti a nájemce je jeho dlouholetá družka, s tím, že nájemce byt užíval spolu s otcem pronajímatele až do jeho smrti a pronajímatel respektuje přání svého zemřelého otce, aby jeho družka v předmětu nájmu dle této smlouvy žila až do své smrti (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 23. 9. 2019).10. Žalovaná dala žalobkyni z předmětného bytu výpověď ze dne 22. 2. 2023 dle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. s odůvodněním, že nadále bude byt užívat sama. Žalobkyně se následně u soudu domáhala určení neplatnosti výpovědi. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. 10. 2023, č. j. 17 C 101/2023-81 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2024, č. j. 22 Co 44/2024-105 bylo rozhodnuto, že výpověď je neplatná (prokázáno citovanými rozsudky).11. Žalovaná následně dala žalované výpověď ze dne 19. 6. 2024 s odkazem na § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. s odůvodněním, že potřebuje byt užívat sama se svým nezletilým synem, protože již nadále vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže dojíždět z Poděbrad ani bydlet u matky, která ale bydlí nedaleko bytu žalované a jejíž pomoc se synem žalovaná potřebuje. Žalobkyni byla dána výpovědní lhůta 3 měsíce, s tím, že počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena tak, že nejpozději poslední den výpovědní lhůty je povinna byt vyklidit a vyklizený předat. Žalobkyně byla poučena o možnosti podat proti výpovědi námitky a o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení této výpovědi (prokázáno výpovědí z nájmu bytu ze dne 19. 6. 2024).12. Výpověď ze dne 19. 6. 2024 byla doručena žalobkyni dne 27. 6. 2024 (prokázáno dodejkou).13. Soud vzhledem k tomu, že výpověď z nájmu nebyla dána ze zákonného důvodu, jak bude rozvedeno níže, neprovedl dokazování navrženými listinami, když tyto nebyly v nastalém stavu řízení pro rozhodnutí soudu potřebné ani relevantní. Soud tedy neprovedl rodný list nezletilého syna žalované, dohodu rodičů ze dne 28. 7. 2020 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 7. 2024, č. j. , spisová značka, , dále neprovedl potvrzení Městské části Praha 13 ze dne 12. 6. 2023, potvrzení o zaměstnání žalované u , právnická osoba, . ze dne 1. 7. 2024, vyúčtování SVJ za rok 2023, ani lékařské zprávy žalobkyně, žalované ani její matky.14. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že ž